Co si tak představujeme pod pojmem chaos? Většině se asi vybaví synonyma jako neuspořádanost, nepořádek, zmatek, změť.
Zdá se, že chaosem netrpí jen švejkující Česko, ale i disciplinované Německo. Týká se to především očkování. Nějak to drhne.
Copak u nás, my máme v poroučení větru dešti 40-letou tradici, jenom jsme se k ní nějak navrátili. Ale co ti disciplinovaní Němci? Milovníci pořádku, pevných pravidel a najednou chaos. Není to chaotické nakonec lepší? Protože už víme, kam až ten pověstný německý Ordnung v minulém století zašel.
Ono totiž chaos je především dynamický děj a nevyzpytatelný, nedá se naplánovat a řídit. Dokonce to vypadá, že čím je větší snaha se mu vyhnout, vše pečlivě kontrolovat, řídit a svazovat předpisy, tím rychleji a efektivněji se chaos šíří. Chaos se tak dá možná jen trochu usměrnit a rozhodně to vyžaduje reagovat pružně, možná více intuitivně než rozumově.
Protože právě ta intuitivní řešení (možná i mimo rámec současného obecného myšlení) často přináší své ovoce. Výsledky. Trochu podle Paretova pravidla 20/80. Zaměřím-li se na 20 % základních příčin, dosáhnu i 80% úspěchu při řešení problému.
Dnes se postupuje (a nejen u nás) chaoticky možná i proto, že je snaha pokrýt pravidly a opatřeními 80 % života a výsledky jsou nepřesvědčivé. Nové vlny, nové mutace a k tomu život jako ve svěrací kazajce, jen se občas uzly přitáhnou, jindy uvolní.
Nemáme relevantní a dost často ani pravdivé informace z cizích zemí. Víme, že je zde jiná mentalita, nejen mezi Čechy a Němci, mezi Evropany a Asiaty, a právě proto se nabízí různá řešení krize. Měli bychom je studovat a poučit se, jaké přinášejí výsledky a porovnat si to. Třeba jednička v proočkovanosti Izrael vs. jednička v promořenosti Švédsko. Jiné strategie a podobné výsledky? Nebo, kdo je na tom líp?
A co třeba diktátor Lukašenko v Bělorusku? Ten Covid ignoruje? Je tam sice politická diktatura, ale (z těch střípků informací) snad covidová svoboda? Jaké tyto rozdílné přístupy přinášejí výsledky a jaký smysl pak mají uzávěry a restrikce, pokud se ukáže, že výsledky tam, kde to tak striktně neřeší, jsou srovnatelné, nebo dokonce lepší?
Těch 20 % priorit tu nabízí např. prof. Beran, jeho přístup spočívá v ochraně těch nejohroženějších, těm se věnovat maximálně a také je maximálně chránit. Ale ostatní nechat na pokoji.
Ale na chaos se lze také podívat vědecky (a pro jistotu jsem si to ověřil na Wikipedii): V matematice a fyzice se teorie chaosu zabývá chováním jistých nelineárních dynamických systémů, které (za jistých podmínek) vykazují jev známý jako deterministický chaos, nejvýznamněji charakterizovaný citlivostí na počáteční podmínky (viz motýlí efekt). V důsledku této citlivosti se chování těchto fyzikálních systémů, vykazujících chaos, jeví jako náhodné, i když model systému je deterministický v tom smyslu, že je dobře definovaný a neobsahuje žádné náhodné parametry. Příklady takových systémů zahrnují atmosféru, solární systém, kyvadlo, tektoniku zemských desek, turbulenci tekutin, ekonomii, vývoj populace.
Systémy, které vykazují deterministický chaos, jsou v jistém smyslu složitě uspořádané. Tím je význam slova chaos v matematice a fyzice v nesouladu s obvyklým chápáním slova chaos jako totálního nepořádku.
To znamená, že s chaosem musíme počítat, protože dynamicky (a zdánlivě chaoticky) přestavuje již nevyhovující systém. Tak si držme palce ať z toho (covid) chaosu vyjdeme posíleni na duchu a na těle a vytvoříme jiný svět, který bude dávat mnohem větší smysl, než ten současný.
Jestliže se má nejlíp parazit, který nic moc neumí, jen ovládat druhé z pozice své moci a žít z jejich práce a na jejich úkor, pak to smysl nedává. Tedy pro tu ostatní většinu, pro onoho parazita má smysl udržet si tu moc nad druhými.
Jak se ale má ta většina bránit? Neodevzdávat svou vlastní moc tak rychle a úslužně, sypat zrnka písku do soukolí, nenechat se opanovat strachem, nevěřit všemu, co je předkládáno, najít tu sílu, víru, naději a lásku v sobě.
