Být autentický je nejlepší

Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?

Je ti ouvej nebo jsi v pohodě? Pokud jsi v pohodě, pak to asi neřešíš, pokud nejsi, tak to nejspíš řešíš. Jak? Můžeš se utápět v sebelítosti, poukazovat na viníky, tedy zůstávat v roli oběti. Nebo si můžeš říct dost a začít hledat cesty, jak se z toho dostat.

Pokud máš záměr s tím něco dělat, něco si tě najde. Osloví tě nějaký článek, někdo ti někoho doporučí, jdeš na nějaký kurs, objevíš nějakého kouče, možná i nějakého guru Járu (to je cesta trochu ode zdi ke zdi, ale někdo ji potřebuje). Nebo ti otevře oči a ukáže cestu něco úplně jiného, nějaká kniha, divadelní představení, koncert nebo film.

Může to být i cesta, pouť, posezení pod stromem. Cokoliv, co tě nasměruje na jinou cestu. Na cestu k sobě, a ty na ni uděláš ten nejdůležitější první krok. A jak postupně kráčíš, tak zjišťuješ, že ti je líp, že konečně jdeš v souladu se svou duší.

Že už nepotřebuješ vědět, co si o tobě druzí myslí, že už nepotřebuješ říkat druhým to, co chtějí slyšet, že už se nepotřebuješ nikomu zavděčit a nikoho na slovo poslouchat. Že už si nemusíš na nic hrát, nasazovat různé masky, být pokrytcem.

Že už si nemusíš nic dokazovat, že nemusíš tlačit na pilu, že se nemusíš tak stresovat, že se nemusíš zabývat nesmyslnou prací. Že i ve své nedokonalosti seš jedinečná, svébytná a dokonalá lidská bytost. Že už si o tom svém životě a o sobě rozhoduješ sám. Že ses právě osvobodil z pout, kterými jsi byl (dobrovolně) spoután. Jenom jsi to předtím nevěděl a také jsi nevěděl, že osvobodit se můžeš jen ty sám. Nikdo jiný tu moc nemá.

Možná tě na cestě sobě samému doprovodí nějaký aha efekt či zázrak. Rozhodně se ti změní život, už nebudeš odpovídat neupřímně, že seš v pohodě, už upřímně v té pohodě budeš, a když zrovna nebudeš, nebudeš se tím dlouho trápit. Zkrátka přepneš, nějak tu nepříjemnou chvilku vyřešíš. 

Je ti občas smutno, občas máš vztek, občas se bojíš, občas hřešíš, ale to je život a patří to k tobě, abys to mohl přijmout, zpracovat, vyrovnat se s tím a jít dál. Být svůj, sám sebou na své jedinečné cestě životem.

Která se mění, protože cesta se vine dál, mění se sama od sebe a proměňuje se i její okolí.

Není to tu o tom snažit se být nejlepší a obstát mezi lidmi, ale o tom obstát sám před sebou, být k sobě upřímný, nic si nenalhávat, být autentický, přirozený. A jít tam, kam člověka srdce táhne. Možná si přibalit na cestu nejen buchty, ale i několik mouder.

• Když to nejde tudy, půjde to jinudy. 
• Ty seš hlavní tvůrce své reality. 
• Žij a nech žít. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj.
• Svoboda znamená především odpovědnost. Za své myšlenky, slova a činy.
• Přirozené je být zdráv, normální je být nemocen. Zdraví znamená umět zvládat žít svůj život, starat se o své tělo a duši. 
• Štěstí pochází z drobných radostí. S úsměvem, smíchem a humorem jde všechno líp. 
• Láska je to, o čem to tady je. Jen se jí otevřít a nezahánět ji. Lidské bytosti sluší lidskost.
• Je lepší brát vše s nadhledem: např. "když mě posere holub, děkuji Bohu, že nedal křídla krávě"