To opravdu nevím, ale věřím, že budou mít radost, ať vyhraje Danuše Nerudová, či Petr Pavel. Na jednoho z nich jsou připraveni, naladěni.
Někdo třeba více preferuje generála, jiný profesorku. Někdo jiný třeba někoho z těch, co jim dělají „křoví“, přičemž by sami o sobě mohli být kvalitnějšími kandidáty.
V podstatě se předpokládá, že jeden z této dvojice postoupí do druhého kola s Babišem, případně postoupí oba, a to pak bude Pětka v euforii. To jsou voliči, kteří to řeší, kteří to považují za důležité. Pokud by to náhodou dopadlo jinak, budou strašně smutní a naštvaní.
Jak by to mohlo dopadnout jinak? V rukou to mají více ti druzí, které politika nezajímá, je jim celkem ukradená a je jich víc. Tito patří ke „smějícím se bestiím“ a mohou to celé změnit. Záleží na tom, zda budou mít motivaci jít k volbám. Možná část z nich se ztotožní s paní Nerudovou či panem Pavlem, mnozí vůbec nepůjdou, někteří to v 1. kole hodí tomu svému nejsympatičtějšímu z outsiderů, ale většina (nevoličů vládní Pětky) se bude asi rozhodovat mezi Babišem a Baštou.
Vláda není oblíbená u cca 75 % obyvatel země a kandidát Bašta někde řekl, že ji odvolá a že ústava mu to umožňuje (pomiňme, zda to opravdu udělat může či ne). Logické by tedy bylo, že bude zvolen prezidentem, aby splnil očekávání lidu a odvolal vládu.
Jenže je za ním jen hrstka voličů, hlavními médii bude ignorován (či aspoň upozaďován) a je tu ten „třicetiprocentní“ Babiš. Otázka zní: kolik z „milionu propadlých hlasů“ z parlamentních voleb dokáže Bašta oslovit? Resp. jestli tito voliči najdou odvahu zopakovat svou volbu outsidera, nebo vsadí na větší jistotu a budou takticky volit tradiční „menší zlo“.
Šokující varianta výhry Babiše v 1. kole, či postupu Bašty s Babišem, příp. že s Babišem (nebo Baštou) bude bojovat třeba Pavel Fischer nebo Marek Hilšer, je z říše sci-fi, a tedy nejméně pravděpodobná. Ale Češi jsou „smějící se bestie“ a ve volbách (takto lidových) není dopředu nic jisté.
Pravděpodobnější je druhé kolo volby s Babišem a jeho protikandidátem. A tady to může zase mainstream přehnat tak, že motivuje lidi, aby se svojí volbou zastaly toho „slabšího“, toho, kdo to (mediálně) schytává. Takhle vyhrál Zeman nad Drahošem, resp. takhle byl Drahoš vlastními „potopen“, protože to tak přehnali s jeho tlačením až zvedli ze židle lidi, kteří pak dorazili do volební místnosti a volili proti němu. Kdyby to média nepřehnala, ti lidi by zůstali doma a mohli jsme tu mít pětiletou zkušenost s Drahošem a možná i kandidáta, který se osvědčil a mohl pokračovat dál.
Náš lid (aspoň jeho velká část) má rád „spasitele a mučedníky“ (byť se do této role stylizují grázlové). Svou roli hraje i zákon schválnosti: nevyplácí se křičet hop, dokud jsem nepřeskočil, tlačit na pilu a předčasně oslavovat.
Řečeno slovy hráče mariáše: Pětikolka to má rozdáno na durcha, ale umí ho hrát? Neudělá chybu? Vypadá to skoro na loženýho durcha, ale ložený úplně není. Záleží na protistraně, jak bude mít rozdané karty. Ty karty se jmenují nálada obyvatelstva a volební účast.
Pokud by druhé kolo bylo Pavel vs. Nerudová, jedná se (z hlediska vládnoucí Pětky) o durcha loženého. Z hlediska života (obzvlášť toho nepolitického) jde hlavně o hru (o trůny). Takže k tomu přistupme jako k mariáši a v prvním kole si zvolme svůj trumf a počkejme si, zda se objeví i v kole druhém. Mariášníci to znají, ze sedmi karet vyberou trumf, dvě odloží a pak si vezmou do ruky zbývajících pět karet a vidí, zda jim nějaká karta v barvě trumfu přišla.
A jak to mám já? To, jestli budu osobně šťastný nebo ne, rozhodně nezávisí na tom, kdo bude zvolen prezidentem Absurdistánu, pardon České republiky. Tyhle volby beru tak trochu jako sociologický průzkum (o tom příště).
