O zvyku žirafího jazyku

aneb jak si  rozumět a porozumět

Rozumné žirafy si rozumejí.

    Neotvírám právě okénko spisovného jazyka, dokonce ani jakousi sexuální poradnu Dr. Tatjany, která radila s problémy a potřebami živokům od ploštěnky, přes jelena s parohy až  po žirafu, jako kdysi Sally či MUDr. Hana Fifková.

    Nebude to ani o anatomii žirafího jazyka, o kterém nevím, jak si s porovnáním primátu jeho délky (a to nejen s primáty), narozdíl od krku,  žirafa stojí.

     Bude to o komunikaci, o tzv. "Girraffe language", tedy o "žirafím jazyce", jehož neovládání může stát za mnohými problémy -  tentokráte nikoliv zvířat - ale lidí.

     Lidé málokdy říkají, co skutečně myslí, chtějí či cítí:

      Mezilidská komunikace není oploštěna a zkreslena jen o monitory či displeje, na kterých se nezobrazí emoce, oči či tón hlasu.  Ale i tím, že se člověk mnohdy příliš  soustředí na praktický obsah slov a ne na to, co jimi chce skutečně říci. Což může vyvolat problémy či konflikt.

     Při jejich řešení je možné uplatnit různé techniky (autor, zdá se, by mohl být mnohdy lektorem spíše "nasertivity", nežli asertivity), přičemž jednou z těch efektivních může být právě Žirafí jazyk. (1)

      Prostřednictvím něho je možné navázat smysluplný kontakt i s hodně naštvanými lidmi a pomáhá tak řešit mezilidské konflikty.

       A to až do té míry, že UNESCO zaplatilo jeho vyučování dětem  ve válkou postižené Jugoslávii. Tak v podstatě vznikla i jeho schematická podoba:

       Symbolický zvířecí maňásek "šakal" představuje toho, kdo nenaslouchá, co má ten druhý na srdci či co ho trápí - a tak zraňuje druhé. Žirafa se naopak snaží citlivě dostat k niterným potřebám a problémům toho druhého a snaží se mu naopak vše podat tak, aby to pro něj bylo srozumitelné.

        Není to jen "dětská hra", ale komunikační rozlišení, které má v mezilidské komunikaci velký význam.

     " Žirafa" by totiž díky svému dlouhému krku měla mít "nadhled",  prostřednictvím svého jazyka by neměla "nálepkovat", jednat předsudečně či na základě stereotypního označování, ale měla by umět naslouchat a rozumět individuálním lidským potřebám .

       A v tom případě by někdy nebylo špatné s žirafou jazyk měnit.

                                                                                                                                                               MJ

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(1) Otcem "žirafího "nenásilného" jazyka" je Američan Marshall Rosenberg, žák psychoterapeuta Carla Rogerse.  Díky svému zaměření nachází uplatnění jak u politických vyjednavačů, tak ve firmách či rodinách.