Jako prase kost

aneb meze  kulinární diktatury

Základní výbava food-stylisty pripravujiciho pokrmy pro fotografie life-stylovych casopisu aneb co si dnes vecer uvarime?

      "Ty příbory držíš jako prase kost a žvejkáš to tak, že se na tebe nemůžu dívat.  Tohle kdybys dělal v restauraci, tak..."Necituji možná přesně, ale podobné věty se v dětství zapíší do mysli stejně intenzivně, jako tetovací "inkoust" pod kůži.

    "Jak si pekla tu kachnu, ty huso!," by byl pouhý eufemismus toho, k jakým zviřatům se mohou obrátit nadávky, když se v některých domácnostech  špatně upeče či naservíruje hovězí nebo zvěřina. Pokrmy v podstatě jednoduché, není zapotřebí brát si za příklad pochutiny sofistikované typu kaviár z  Belugy, latinsky Huso huso. To může být hotová korida na stole.

     Do několika restaurací jsem se od té doby již odvážil, dokonce jsem i absolvoval několik příjemných rozhovorů s podobně z dětství  postiženými : tím, že údajně neumí jíst.

      Se stejným zájmem občas pozoruju nový trend,  jak si lidé v metru někde na I.P. Pavlova s rozbalenou  bagetou či okousaným hamburgrem  labužnicky vychutnávají nespočetné kulinární sloupky, doporučení a gourmet kritiku. Jestli si v duchu přežvykují: "to si doma večer dám" a nebo je uspokojí pouze zážitek ze čtení, je věc, kterou z  někdy až pavlovovského výrazu nelze  odečíst.

      Gurmánským sloupkům se dá snadno přijít nachuť, stejně jako pestrobarevným fotografiím pečlivě výtvarně a architektonicky naranžovaného jídla (nebo jeho syntetických náhražek) z dílny food-stylistů. Ty jdou někdy doslova hltat očima:

        "Na oko" je avšak i druhý  díl dětského kulinárního thrilleru - a to, že něco nevypadá či nechutná "jak má" (a to mluvím o době, kdy bylo na trhu pár obrázkových kuchařek).   Dnes lze rovnou želit někoho, kdo by  doma perfekcionisticky vyžadoval nejen stejné suroviny, ale i stejnou kompozici, servírování, konzistenci či barvu podle ideálního cuisine mustru.  I kolem méně komplexnějších pokrmů  se totiž někdy strhne taková řež, že člověk s utlučenými chuťovými buňkami přestane mít na  podobné "složité" jídlo chuť.

       Často je podstatnější, při jaké příležitosti a v jaké náladě jíst, nežli  pouze zohledňovat kulinární detailismus a perfekcionismus na úkor ležérnosti či příjemného zážitku bez kulinárně-estetické  diktatury. Obzvlášť, když se dnes kolem jídla vytvořil takový složitý uměnovědný diskurs, ve kterém aby se někdy vepř vyznal a Salvador Dalí našel.

    Jistě, jídlo není jen biologickou potřebou, ale ani vytříbeným smyslovým potěšením; je především důležitým a různorodým sociálním obřadem (1), který se neobehrává jen pozváním "na večeři" za účelem pravěké rovnice jídlo za sex či naopak upjatou přehlídkou někde načteného bontonu a dobrého jídelního vychování. Mělo by jíst o přirozené  setkání nejen nad jídlem, které máme rádi, ale hlavně s nejlépe  -až k sežrání milým -  člověkem a  příjemným rozhovorem mezi žvýkáním soust.

        Protože nežli  se u přípravy či pojídání  bifteku medium zhádat dokrve nebo jíst s někým, s kým v podstatě ani nechcete sedět u jednoho stolu, to si snad raději o samotě vychutnat nedostižné chuťové výšiny bakelitového menu  servírovaného na palubě 10.000 metrů nad zemí  společností TAP AIR Portugal.

                                                                                                                                                               MJ

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    (1) Mému pořadí : příjemné setkání: dobré jídlo, dobrá zábava konvenoval například Prague Food Festival 08  pořádaný v červnu na Žofíně a Slovanském ostrově Pavlem Maurerem (Maurerův výběr Grand Restaurant) , jehož kultivavané, ale nesnobské servírování  je pro mě nejen stravitelnější, ale i vyhledávané, když mám snahu něčemu "kolem jídla" porozumět , nežli často samoúčelná aristokratická gourmet kritika (a není to jen pro to, že  mám P.M.  ještě létapáně spojeného s přednáškami z  reklamy na FAMU, kdy ještě začínal s výběrem Gurmán). Viz http://www.praguefoodfestival.com/