Záminka a důvod nejsou synonyma

Jaký dojem by na vás udělala žena, která by tvrdila, že byla právě znásilněna tlustým černochem? Možná by vám to přišlo lhostejné, možná by vám jí bylo líto, možná by tato informace ve vás vyvolala vztek...

A jaký pocit by ve vás vyvolala tatáž žena, která by po chvilce tvrdila, že to vlastně nebyl tlustý černoch, ale vychrtlý narkoman bílé pleti? Ve většině lidí by to asi vyvolalo pochybnosti, zda si ona žena tak trochu nevymýšlí. Nebo přinejmenším by mělo. No...ne všichni jsou takto racionální. Některým pravidelná změna výpovědi přijde zcela v pořádku. Alespoň v případě ruských záminek, proč museli napadnout Ukrajinu.

Rusko vygenerovalo hned několik důvodů, proč Ukrajinu napadnout doslova „muselo“. Nechybí bajky o satanistech, biolaboratořích, přípravách jaderného útoku a další absurdity, ale nejčastěji jak ruská strana tak jejich pátá kolona rozesetá prakticky po celém světě prezentuje verze dvě – tajemnou genocidu etnických Rusů na Donbase, kterou Putin argumentoval v den napadení a druhou – rozšiřování NATO, kterou naopak ruská strana zdůvodňovala svou agresi při návštěvě tajemníka OSN Antónia Guterrese o dva měsíce později. Tedy ani samotný Putin nemá tak úplně jasno, proč vlastně musel Ukrajinu napadnout, jen ví, že to musel udělat, že byl údajně „zahnán do kouta“, jak zní jedna z konstrukcí, při kterých se každý nezfanatizovaný jedinec může jen usmívat. Samotné změny výpovědí Putina i ostatních ruských představitelů by tedy měly vyvolat pochybnosti (samozřejmě existuje skupina lidí, kteří Rusku zbaští úplně všechno a nad ničím se nepozastavují - o těch jsem už psal také). Samozřejmě, ať už je situace jakákoliv, z ruské strany nikdy a to opravdu nikdy nesmí chybět zmínka, že za všechno mohou zlí Američané. To je prostě základ! Jakmile vám někdo řekne, že za válku na Ukrajině mohou Američané, můžete si být jisti, že na takového člověka s fakty jím nemůžete. Vlastní zkušenost.

Je jasné, že pokud by Rusko šlo na Ukrajinu kvůli rozšiřování NATO, pak by argumentovali rozšiřováním NATO. Není důvod si každý měsíc vymýšlet něco nového. Prostě by si stálo za svým, stejně by argumentovalo v den invaze, o půl roku později, ba i 10 let poté. Pokud by se naopak jednalo o pomoc proti vražedné ukrajinské armádě, která systematicky vyhlazuje etnické Rusy, pak platí totéž. Pokud je to jednou to, podruhé ono, je jasné, že je to nesmysl a hloupé výmluvy. Ale pojdme se na ty možnosti podívat podrobněji - jednu po druhé...Začněme NATO.

O tom, že by Ukrajina ráda směřovala do NATO, bylo jasno od roku 2005. Tehdy byl pro dokonce i známý proruský dezinformátor a bývalý bohužel prezident Václav Klaus. Pak se asi něco stalo a změnil názor. Takže...v roce 2005 se Ukrajina rozhodne vstoupit někdy v budoucnu do Severoatlantické aliance a v roce 2022 kvůli toho vypukne válka...To dává smysl, že? No, pokud patříte mezi ruské fanoušky, pak jistě ano. Ukrajina v roce 2022 nebyla vstupu do NATO výrazně blíž než třeba před 10 lety a samotné NATO bylo k tomuto aktu poměrně vlažné. Pokud by vstup do NATO byl pro Rusko opravdu tak velkou překážkou, zcela jistě by to dalo nějak najevo. Ano, Putin tento krok kritizoval, řekl, že bude mít vážné následky, ale nebylo to nic nad rámec běžných výhrůžek, které ze strany Ruska slýcháváme pořád. Putin v tomto směru nepodnikal žádné konkrétní kroky a vlastně ani vytrvale nevyhrožoval. Vstup Ukrajiny do aliance by sice byl pro Rusko nepříjemný krok, nicméně taková Litva a Estonsko v NATO již dávno jsou a do Moskvy je to z nich jen o kousek dál, než ze zmiňované Ukrajiny a do Petrohradu co by kamenem dohodil. Naproti tomu samotné Rusko má vojenské základny naopak v Kaliningradu a podle některých zdrojů dokonce včetně jaderných zbraní (beru s rezervou). Co je ale nejpodstatnější, Ukrajina sama krátce po invazi byla ochotna vstupu do NATO se vzdát s tím, že Zelensky vyjádřil skepsi ohledně toho, že i kdyby nebylo invaze, vstup do NATO byl stejně v nedohlednu. Rusům to však evidentně nestačilo a z reakcí to ani nevypadalo, že by toto byl nějaký klíčový bod. Zároveň muselo být Putinovi jasné, co invazí na Ukrajinu způsobí. Tedy, že velmi zvýší pravděpodobnost vstupu Švédska a Finska do NATO a tedy to bude mít přesně opačný efekt, než zamýšlel. To se nakonec také stalo a nemohl by se divit ani tehdy, pokud by do aliance přistoupilo klidně i Švýcarsko. Případně další země. Kromě toho mu muselo být jasné, že odstartuje další závody ve zbrojení, byť Západ zatím reaguje jen velmi těžkopádně. Naproti tomu, Rusko si mohlo pěkně vyvjíet ty svoje Sarmaty, Armaty,...(Rmaty, Maty, Aty,...) a jinak být v klidu, co se NATO týče. Nehledě na to, že Rusko se útoku ze strany Západu zjevně fakticky neobává. Za základě všech těchto znalostí můžeme vstup do NATO jako důvod invaze pokud ne rovnou vyloučit, tak určitě označit za vysoce nepravděpodobný.

Podobně je tomu i v případě oné tajemné genocidy na Donbase, kterou svět neviděl. Nelze popřít několik zásadních událostí, ke kterým došlo na konci roku 2013 a první polovině roku 2014. Ostatně byla toho plná média a pro Rusko byly tyto události požehnáním, na které dlouho čekalo. Jednalo se zejména o (Euro)Majdan a tzv. Masakr v Oděse. Ve stejném období proběhla anexe Krymu, o kterém Putin v roce 2008 řekl, že nemá problém s tím, že patří Ukrajině a že rozhodně nehodlá v tomto ohledu nic měnit. Zároveň řekl, že Rusko nemá v regionu žádné vojáky, aby pak v roce 2015 přiznal, že je tam nejen má, ale ani se tím nikdy v minulosti netajili. Od té doby probíhá konflikt mezi Ruskem podporovanými separatisty (včetně vyzbrojení BUKem, kterým pak omylem sestřelili civilní let MH17, což Rusko tradičně popřelo svým typickým způsobem – chrlením spousty odporujících si scénářů, jak se událost stala, přičemž ani jeden z nich nepřiznává ruskou vinu). V konfliktu mezi UA a separatisty docházelo k pravidelnému porušování tzv. Minských dohod (prvních i druhých) z obou stran (takže v tomto je to 1:1) a zároveň k různým válečným zločinům menšího rozsahu opět na obou stranách (tedy 2:2). Zprávy ohledně těchto prohřešků jsme pravidelně dostávali zejména od mise OBSE, která na místě působila a také od různých válečných zpravodajců jako například Tomáš Forró. Nikomu z nich se nepodařilo prokázat nějakou formu genocidy, objevit masové hroby nebo další markery vypovídající alespoň nepřímo, že by k něčemu podobnému docházelo. A nevěnoval se tomu ani Putin ve svých výročních konferencích, které pořádá téměř každý podzim a na kterých s předem vybranými novináři probírá nejdůležitější události. Od roku 2015 do roku 2020 probíral různá témata, přičemž nejčastěji vyzdvihoval ruskou ekonomiku, vyzýval k nezávislosti na západních firmách a produktech (asi věděl proč) a o probíhajícím konfliktu na Ukrajině se zmínil pouze okrajově, kdy nezapomněl Ukrajince označit za fašisty, ale o genocidě ani slovo. Tyto konference najdete na Youtube, ale je to spousta hodin nudného poslechu. Takže nějaké údajné cílené vraždění etnických Rusů se buď ve významné míře neodehrávalo, anebo odehrávalo, ale nebylo pro Putina příliš podstatné, takže je asi nepravděpodobné, že by ho to najednou trápilo natolik, aby kvůli tomu rozpoutal válku. Pokud by k tomu skutečně docházelo a skutečně by ho to trápilo, pak by nejspíše na mezinárodní úrovni tlačil Ukrajinu k řešení. Nejdříve rezolucí OSN, ve které mělo a má Rusko vysoké postavení, pak výhrůžky a až nakonec by selhala všechna diplomatická jednání (o která se nikdy ani nepokusil), by teoreticky mohlo přistoupit k jeho speciální vojenské operaci. Asi tak nějak by reagovaly na místě Ruska třeba Spojené státy. Rusko se ale „tvářilo“, že se nic neděje, podle do poslední chvíle tvrdilo, že nic nechystá a vinilo Západ z šíření protiruské hysterie. Z toho zcela jednoznačně vyplývá, že o nějaké diplomatické řešení nemělo sebemenší zájem, ba naopak, chtělo se mu vyhnout. Počet obětí konfliktu mezi separatisty a ukrajinskou armádou se podařilo Putinovi jeho speciální operací řádově překonat. A to včetně počtu padlých dětí, kterými proruská propaganda často argumentuje v souvislosti s památníkem Alej andělů, který byl postaven, aby uctil památku dětských obětí konfliktu mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Proruská propaganda jej vykresluje jako pomník dětí zavraždených ukrajinskou armádou, ačkoli ani samotní jeho tvůrci ho takto neprezentují. Tak či tak, i kdybychom připustili, že všechny dětské oběti na Donbase za 8 let konfliktu byly smutným dílem ukrajinské armády, současné počty Ruskem vyvolané války je již mnohonásobně převyšují.

Čili Rusku o válku na Ukrajině šlo a to tak, že velmi, neboť z výše uvedeného se začíná rýsovat pravý důvod, proč k invazi na Ukrajinu skutečně došlo a tím důvodem není nic jiného než klasická dobyvačná válka, jejímž cílem je anexe Ukrajiny. K mocenským choutkám Moskvy přispěl fakt, že Krym byl zabrán prakticky bez pro Moskvu sebemenšího problému. To je také důvod, proč Rusko neustále mění výpovědi ohledně příčiny invaze, protože pravý důvod si nemůže dovolit říct naplno, neboť je morálně neospravedlnitelný. Ostatně pokud by Rusko opravdu chtělo například denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu, jak zní jedna z oficiálních záminek, žádná anexe by nebyla nutná. Rusku ale o anexi šlo, a proto k ní došlo. To potvrzuje i spousta dalších indícií jako je Putinův rozhovor s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem, kdy Putin omílá informaci o tom, že Ukrajina není suverénní stát, ale ruské historické území. Za zmínku stojí věta „Putin v rozhovoru z počátku února tvrdil, že Ukrajina patří mezi „historická území“ Ruska, a příčiny ruské invaze hledal v éře Kyjevské Rusi v devátém století". Dává to smysl? Nemá být příčina rozšiřování NATO, případně ochrana obyvatel Donbasu? Podobně reagují i ostatní vysocí ruští představitelé. Jaký jiný smysl může mít toto sdělení než to, že připravují svět na to, že anexe Ukrajiny je vlastně v pořádku? Že je to vlastně jen přirozený návrat historického území? Osobně jiný smysl nevidím.

Poslední události jako byl teroristický útok v obchodním centru Crocus ukazují v plné nahotě, jak se Rusko křečovitě snaží nalézt ukrajinskou stopu, ačkoli nemá naprosto žádný důkaz a nic spojení s Ukrajinou nenasvědčuje. Je to přesně ten způsob, jakým pracuje ruská dezinformační scéna, jak vznikají konspirační teorie a další manipulace. Na počátku máme to, co chceme dostat a realitu si pak už ohneme tak, aby nám to vyhovovalo. Budoucí události na Ukrajině odhalí, co konkrétně je ruským cílem tak či tak. Pokud se Ukrajina dokáže ubránit (což je možné jen a pouze s vydatnou materiální pomocí Západu, která je v současném měřítku zcela nedostatečná), dojde k jednání o míru a Rusko bude tvrdit, že mu šlo pouze o zmiňovanou denacifikaci a demiliatrizaci (již zabraných území se Rusko podle mě nikdy nevzdá). Pokud naopak Ukrajina v obraně povolí, Rusko ji zabere celou nebo prostě tu část, na kterou bude mít sílu, a pak bude samozřejmě zase tvrdit, že o to šlo od samotného začátku a že přesně toto bylo cílem. Pokračovat pak bude podle toho, jak silné se bude cítit. Že jde Rusku o zabrání území potvrzuje i Medveděv ve svém „mírovém plánu“. Kdo ještě to má přiznat? Už chybí snad jen patriarcha Kirill.

Nepoužívejme tedy při komentování konfliktu na Ukrajině záminky. Nenalhávejme si, že Ukrajina mohla konfliktu nějak zabránit a už vůbec neviňme ze válku Američany a jejich zbrojovky. Oni tu válku fakt nerozpoutali. Za válku s Ruskem evidentně nemohou ani ukrajinští nacionalisté a to dokonce ani ti, kteří z nějakého důvodu hrdě nosí na svém těle vytetované svastiky či orlice. Žádné události na Ukrajině, ať jsou sebeodpornější, nejsou důvodem války, jsou pro ni pouhou záminkou. Rusko šlo na Ukrajinu s cílem ji zabrat. Nic víc a nic míň. Neexistuje relevantní indície naznačující, že byl důvod jakýkoliv jiný.