S Usámou v posteli to byl fakt vopruz

Opatrnosti nikdy nezbývá, tak jsem vlezla do postele úplně cizímu chlapovi na druhém konci světa. „V noci jsem ze svého těla musela shazovat jeho ruce. Nervozitou jsem se nevyspala.“

Tohle rozzlobeně líčí v článku Moje postel, tvoje postel. Podoby sexuálního obtěžování v rámci couchsurfingu autorka Petra Dvořáková. A přitom prý měl v nabídce ubytování v rámci couchsurfingu (nabídka bezplatného přespání kdekoli na světě) na netu 14 kladných referencí! Dneska už není spoleh na nic, lidi už o sobě lžou i na internetu, dodávám rozčileně já. Pokud neznáte Couchsurfing, je to web, který založil jistý Fenton ze San Francisca. Vyrážel na Island, ale neměl na ubytování, no a co. „Hacknul proto databázi islandské univerzity a kontaktoval s žádostí o přespání patnáct set náhodných studentů. Obdržel desítky kladných odpovědí. Pobyt v Reykjavíku strávil u bluesového zpěváka a o pět let později založil Couchsurfing“. Trochu mě tedy zaráží, jak samozřejmě se k hacknutí univerzitního webu Fenton přiznal, ale chápu, že to je ten nový pirátský svět a na nějaká autorská práva nebo firewally se v něm nehraje. Podstata článku je ovšem jinde. Autorka se spravedlivě rozhořčuje nad sexuálním obtěžováním, s nímž se při couchsurfování sama setkala nebo se o něm dozvěděla od dalších. Musím s ní souhlasit, že je to naprosto skandální. Jakže to bylo s tím Usámou? Autorka líčí:

„‘Můj dům, tvůj dům‘, vítal mě obligátní formulkou Oussama. Společně jsme uvařili zeleninový tažin a povrchně si zakonverzovali. ‚A kde budu spát?‘ rozhlížela jsem se po gauči. ‚Mám obří postel, vejdeme se na ni oba‘, kynul k ložnici.“

Slibné, slibné, dodávám já. První noc se prý nic nedělo. Druhý den „jsme prokřižovali tetuánskou medinu a zakouřili si z vodní dýmky ve zšeřelé kavárně. Když jsme pak přikrytí tmou leželi na posteli, zeptal se: ‚Nechceš sex?‘ Dotaz pronesl fádně, jako by se ptal, zda nepotřebuji druhou přikrývku. Nezmohla jsem se na víc než na jednoslabičné „ne“. Dostatečný prostor od sebe dělil naše těla i druhou noc.“ Teprve třetí den se ji prý pokusil políbit. Hostitel se proměnil v harašícího slizouna. To snad ne! Musela ho nahlásit, hned jí jiná uživatelka děkovala, že u Usámy taky plánovala přespat. Dlužno dodat, že Usáma nabízel ubytování v Maroku.  Jo, vzpomínáte, to je ta země, kde nedávno podřízli hrdlo dvěma skandinávským turistkám. To ale nebyli žádní internetem prověření Oussamové, to byli usámové, teroristi. Což je, zvlášť v Maroku, obrovský rozdíl, kdybyste nevěděli.

V článku dále autorka líčí další negativní zkušenosti jiných surfařek. „Probudila jsem se uprostřed noci. Jeho tělo bylo namáčknuto na mém. Znejistěla jsem. Je to nedopatření? Odtáhla jsem se. Než jsem stačila usnout, jeho tělo se otíralo o mé. Tak jsem se odtáhla. On se přimáčknul. To se opakovalo, dokud jsem se neocitla na kraji postele. Sedla jsem si na zem a čekala na svítání,“ sdělila jí prý „bezprostřední dredařka s rozzářeným obličejem“. No toto?! Jedné cestovatelce v britském Leedsu hostitel „sdělil, že si ji chce vzít a milovat se s ní — pokud k sexu svolí, bude to rychlovka. Vyhrožoval ale, že když se pokusí utéct, zabije ji a pak sebe. Dvakrát ji znásilnil a donutil ke koupeli s úmyslem očistit její tělo od důkazů“. Ani nemluvě o italském hostiteli, který naléval surfařkám drinky se sedativy. A pak je znásilňoval. Jistě měl na „bezplatné ubytovávačce“ kupu kladných referencí. Hostitel ve Finsku jiné cestovatelce „během ulepeného tance navrhoval, že si to spolu s jeho přítelkyní rozdají ve třech, zatímco z jeho dechu čpěl chlast“. Atd.

Teprve po přečtení článku jsem si uvědomil, jaké zkušenosti já, dinosaurus společenské výchovy, zamrzlý v době ledové, mám. Jaká otřesná konzerva jsem. Za mého mládí, zhruba v období vztahového diluvia, byly holčičky neustále strašeny vlky, číhajícími v lese na naivně důvěřivé Karkulky, dívky denně slyšely o temných parcích a tam vartujících vrazích. Každý výlet na chatu se spolužačkami či kamarádkami (které navíc rodiče velmi dobře léta znali), znamenal přinejmenším absolvování dlouhé přednášky o slušném vychování. Z každé taneční zábavy otec mé přítelkyně (i když věděl, že už spolu navážno chodíme a věřil mi) odvážel svou dceru nejpozději o půlnoci domů, ať byla zábava v nejlepším nebo ne. A když dívka vystrčila kdykoli nos z domu, neslo se za ní pochmurné: Do soumraku budeš doma! Ale bylo to i opačně, když vám holka vlezla do postele, byl to – vždyť říkám, že jsem zaostalec – signál, že se tu přinejmenším něco „plánuje“. Jeden můj tehdejší kamarád diskžokej měl ve své malé pražské garsonce postel na patře. Ptal jsem se ho, jak pozná, že má holka zájem o sex, když ji pozve jen na kafe. „Hele, jak sama vyleze po žebříku do patra, je to tutovka,“ odpověděl mi s úsměvem. Ten by dneska seděl za sexuální obtěžování na doživotí. Čas mávnul kouzelným proutkem a všechno je jinak.

Ne že by autorka článku nepřipustila, že síť s nabídkou bezplatného ubytování obsazují čím dál víc i sexsurfaři. A protože sama nabízí k přespání také jen polovinu své obří postele, přísně definuje hranice. Ne prostě znamená ne. Což v mém mládí taky bylo jinak. Dost často byla sexuální předehra provázena slovy: Ne, nesvlíkej mě. Počestné dívky chtěly být dobývány a bývaly v počátcích intimního sbližování cudně odtažité. Prase aby se v tom tehdy vyznalo, jestli jako jó nebo jako né. A opravdové ne rozhodně málokdy padlo až v posteli ve spodním prádle. Jak říkám, mastodont ovšem nemá v progresívním světě co dělat. I autorku článku a její kamarádku jeden host „naprosto sťat vínem“ obtěžoval, ale „uložily jsme jej na zem a nic jsme si z toho nedělaly“.

Tak musím taky konečně nahodit motor a pochlapit se do nové doby. Postelové letiště mám, couchsurfing frčí, je čas poznat nové tváře z celého světa, stejně jako autorka, která couchsurfingu vděčí „za aleje nádherných dní a hovorů, za dosud trvající přátelství“. Ještě nemám doladěny detaily, například, co když si cestovatelka zapomene pyžamo? Pro jistotu koupím nějakou záložní průsvitnou košilku, aspoň nebudu kupovat zajíce v pytli. A taky si musím z článku pamatovat, že „randění s couchsurferem je povoleno pouze, pokud se děje neplánovaně“. Jasně, hlavně nic neplánovat, to si musím zapsat! A nesmím udělat chybu jako ten hostitel z Barcelony, který zájemkyni napsal: „Pokud hostím muže, nechávám je přespat na gauči. Pokud hostím ženy, spíme v mé posteli a máme sex.“ Takhle se odkopat předem, Katalánec mezulánec. Ještě chvíli počkám s registrací. Abych v dnešních časech nepoznal kromě nových tváří taky nové mutace koronaviru. Ale jak pandemie skončí, rozsurfuju se na plný pecky, slibuju. Já tuhle skvělou dobu totiž miluju.