Vlakem bez obsluhy a bez obav.

Automatizace proniká do dopravy velmi výrazně. Dopravci se zbavují zaměstnanců, aby je nahradili technologiemi. Máme jízdenkové automaty, kiosky. Konečně, nová linka D pražského metra plánuje provoz vozů bez lidské obsluhy.

Cestování vlakem při bezobslužných stanicích nemusí být přesto jen hrůzostrašným zážitkem. Já na takový velice jednoduchý bezobslužný systém narazil v australském Novém Jižním Walesu. Dopravní karty nejsou nic výjimečného ani u nás. Zde se používá karta OPAL a systém odbavovacích kiosků. Jak to funguje? Před nástupem do vlaku se karta přiloží ke kiosku a "zapne" odčítání tarifu. Po výstupu opětným přiložením se odčítání ukončí a současně se zobrazí stav kreditu. Pokud by cestující zapomněl, odčítání se ukončí automaticky po 4 hodinách. Tamní tarif využívá časové zóny se slevou. Dopravce odmění cestujícího bonusem 1 dolar za každou jízdu mimo dopravní špičku. Zajímavou službou je nedělní strop - po dosažení částky 2.85 dolaru se cestuje po zbytek dne zdarma. Samozřejmostí každé stanice je automat na občerstvení.

Dopravní karta využívá kredit a lze ji pomocí odbavovacího kiosku i dobít - přiložením platební karty. Nabít lze i ve vybrané obchodní síti a u novinových stánků. Prostřednictvím internetu lze pak získat detailní výpis čerpání cestovného. Díky integrovanému systému lze tutéž kartu používat i MHD, podobně jako pražskou Lítačku. Tato investice uspoří nejen obsluhu železničních stanic ale i průvodčí. Náklady si cestující hlídá sám a občasná kontrola pouze zjišťuje, zda má pasažér ve vlaku "zapnuté" počítání tarifu na kartě.

A jak to vypadá u nás? České dráhy zrušily s novým jízdním řádem dlouholetou zpáteční slevu. Průvodčí zlomyslně prohlásila, že je to právě proto, že ji cestující často využívali. Český dopravce naopak zavedl u rychlíkových spojů vázanou jízdenku na konkrétní spoj se slevou.  Pokud o ni nepožádáte, prodá vám dopravce jízdenku Flexi bez slevy a bez omezení použitého spoje. O časových zónách dlouhodobě zavedených ve vyspělém světě si zatím český cestující u národního dopravce může nechat jen zdát.

Trať Tábor – Ražice čeká výstavba nového železničního mostu mezi Červenou a Vlastcem. Psalo se o ní již loni. Největší investiční akce na této trase v hodnotě 472 milionů má začít letos po prázdninách. O původní most se bojuje. Jeho zachování pro pěší a cykloturistiku požadují místní občané i zájmové skupiny, památkáři a Klub českých turistů. Zajímavostí je, že vlaková doprava má zůstat po celou dobu výstavby zachována. Výluka bude až po dokončení při napojování nového mostu na stávající traťové těleso.  

Česká republika staví infrastruktury, bohužel, příliš pomalu a nákladně. Česko má marginální problém s investicemi. Lobování dodavatelů, osobní zájem státních úředníků a politiků s cílem neoprávněného navyšování cen a tlak na evropské dotační tituly. Ve správním systému je příliš mnoho šíbrů a tedy i zájmů. Brusel nás oprávněně uvádí jako exemplární případ porušování dotačních pravidel v EU. A český občan musí platit vysoké daně a dlouho čekat na každé zlepšení.