Je 80% světové populace očkovaných skutečně pravda?

Existuje velké množství zemí, kde očkování nebylo úspěšné.  Takových zemí je mnoho a žije v nich téměř polovina světové  populace.  

Očkování proti Covidu, i když s velkým skluzem, postupuje kupředu. Pokrok je velmi nerovnoměrný. Rekordmanem v proočkovanosti byly k 20. červenci Spojené arabské emiráty (SAE). Procento těch, kteří dostali jednu nebo dvě dávky vakcíny, bylo 76,73 %; plně očkovaných (těch, kteří dostali dvě dávky) bylo 67,55 %. V první skupině se umístil Izrael s 61,65 % a 56,37 %. Ale některé další země z vedoucí skupiny: Kanada - 69,78 a 51,03 %; Nizozemsko - 67,93 a 46,09 %; Velká Británie - 67,90 a 53,10 %; Německo - 59,58 a 46,76 %; USA - 55,99 a 48,53 %. Rusko je uprostřed světa: 22,73 % a 14,79 %.

Existuje však velké množství zemí, kde očkování nebylo úspěšné. Zde je několik údajů: Rwanda, 3,00 a 1,90 %; Pákistán, 4,13 a 2,02 %; Republika Kongo, 2,89 a 0,28 %; Nigérie, 1,20 a 0,66 %. Bělorusko ?. Existuje však velké množství zemí, kde očkování nebylo úspěšné. Zde několik údajů: Rwanda 3,00 a 1,90 %,. Pakistán 4,13 a 2,02,. Republika Kongo, 2,89 a 0,28 %,.Nigerie 1,20 a 0,66,. Bělorusko ??

Takových zemí je mnoho a dohromady v nich žije téměř polovina světové populace. Jak můžeme mluvit o dosažení cíle 80 %, který vyhlásila WHO (podíl světové populace, která by měla být očkována), když pokrok v zemích třetího světa je tak skromný?

Představitelé mnoha zemí třetího světa nebyli výzvou WHO k všeobecnému očkování nadšeni. Mnozí představitelé třetího světa správně vnímali koronavirovou bakchanálii jako hru určenou pouze pro Západ a Big Pharma. Ještě loni se mnohé rozvojové země stavěly k pandemické hysterii WHO spíše rezervovaně a skepticky. Většina státníků třetího světa byla skeptická, ale někteří pochopili, co je cílem "očkování", a netajili se tím.

Počet odpůrců očkování ze zemí třetího světa se v průběhu roku výrazně snížil. V polovině roku 2021 pouze pět zemí na světě nepřijalo myšlenku hromadného očkování proti koronaviru. Jsou to Burundi, Eritrea, Haiti, Korejská lidově demokratická republika a Tanzanie. Vedoucí představitelé tří z těchto zemí (Burundi, Tanzanie a Haiti) nedávno zemřeli. Jejich smrt je zahalena tajemstvím.

Mezi těmi, kteří odešli, vynikal tanzanský prezident John Pombe Joseph Magufuli. Vzdorně odmítl účastnit se všeobecné psychózy a řídit se "doporučeními" WHO ohledně COVID-19. V červnu 2020 prohlásil Tanzanii za zemi bez COVID-19.

Světová média neustále zveřejňovala články, které odsuzovaly jeho "lehkovážnost", ale tanzanský prezident zůstal neoblomný. Aby uklidnili obyvatele a zesměšnili celosvětovou paniku, testovali tanzanští lékaři na žádost prezidenta zvířata a dokonce i ovoce: takto byla nákaza zjištěna u koz, křepelek a papájí.

Příběh skončil tragicky. V únoru média informovala, že se John Magufuli nakazil koronavirem. Dne 17. března náhle zemřel s diagnózou COVID-19. Někteří to dokonce nazývají "rituální popravou". Tuto verzi nelze ani potvrdit, ani vyvrátit, ale příběh dostává zlověstný nádech, když se k němu přidá poněkud bizarní úmrtí řady dalších vůdců třetího světa.

Dne 8. června 2020 zemřel ve věku 55 let burundský prezident Pierre Nkrunziza.

13. prosince 2020 zemřel ve věku 52 let předseda vlády Svazijska Ambrose Mandvulo Dlamini.

Letos 10. března zemřel ve věku 56 let předseda vlády Pobřeží slonoviny Hamed Bakayoko.

A poslední z řady úmrtí: 7. července 2021 byl ve věku 53 let zavražděn haitský prezident Jovenel Moise.

Haiti odmítlo téměř 800 000 dávek vakcíny společnosti AstraZeneca nabízené v rámci programu COVAX pro nejchudší země. O tři měsíce později došlo k atentátu. Do prezidenta bylo vysázeno dvanáct kulek.

Britský Guardian v roce 2012 sestavil seznam prvních státních osobností, které ve stejném historickém intervalu onemocněly rakovinou. Jsou to tyto osobnosti: "Argentinský prezident Néstor Kirchner (rakovina tlustého střeva), brazilská prezidentka Dilma Rousseffová (rakovina lymfomu), její předchůdce Luiz Inacio Lula da Silva (rakovina hrdla), Venezuelský prezident Hugo Chávez (metastazující rabdomyosarkom), bývalý kubánský vůdce Fidel Castro (rakovina žaludku), bolivijský prezident Evo Morales (rakovina nosu) a paraguayský prezident Fernando Lugo (lymfom)". Všichni byli zarytými národními vůdci a měli napjaté vztahy s Amerikou.

Skutečná lékařská příčina smrti čtyř výše uvedených představitelů (kromě haitského prezidenta) nás nyní nezajímá. Nemůžeme ani říci, zda byli tito čtyři vůdci obětí nemoci nebo tajné operace. Důležité je, že tato úmrtí jsou spojena s neochotou (nebo laxní snahou) očkovat své obyvatelstvo.

P.S. Nyní je třetí dekáda července 2021. Zatímco v polovině roku bylo na světě pět zemí, které se k celosvětovému očkování nepřipojily, nyní jsou to pouze tři. V červenci se nástupci zesnulých prezidentů Tanzanie a Haiti rozhodli zahájit očkování svého obyvatelstva. Osm dní po smrti haitského prezidenta dorazilo 15. července 500 000 dávek vakcíny. Tyto vakcíny darovaly USA v rámci globálního mechanismu COVAX, který zajišťuje vyváženou distribuci vakcín proti koronavirům po celém světě.

Tři státy se stále brání plánům na očkování. Sledujme nyní pozorněji zdravotní stav burundského prezidenta Evarista Ndayishimiye, předsedy Státní rady KLDR Kim Čong-una a eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho a diktátora Běloruska.

Z různých zdrojů.