Jakou hrozbou pro nás může být bundeswehr.
Šli údajně dost nalehko, teplota byla 28 stupňů, přesto po 3km jeden z čekatelů zkolaboval, byl převezen do nemocnice, kde po týdnu zemřel. Zkolabovalo ještě několik dalších budoucích důstojníků, ale ti přežili. I když jeden z nich počátkem září stále ještě ležel na JIPce a jeho stav byl kritický.
Vzpomněl jsem si na mé vojančení. V r.59 jsme na závěr desetiměsíční poddůstojnické školy v Litoměřicích vyrazili na cvičení na 2 týdny do terénu. S plnou polní a se samopaly jsme se v letním horku vyplahočili na vysoký kopec nad městem, na tzv. Dlouhý vrch. Tam jsme se rozptýlili, rozvinuli telefonní dráty, a přespali ve stanech. Další den měl přijít dlouhý pochod do Krušných hor – a také přišel. Ale ouha, zatáhlo se a začalo hustě pršet. A pršelo pak celý týden. Školní prapor měl 450 maníků, co jsme mohli, jsme se z toho ulili, vezli jsme vejtřaskami materiály, radioaparáty, agregáty atd., a tak jen na 150 maníků vyšel ten pochod (už bez té plné polní, ty se vezly auty). Ale ulili se i důstojníci, a s tím zbylým houfem vypravili jen jednoho poručíka, který ale běhal přespolní běhy. A v dešti vyrazili směr Ústí n.L. a dále. Do UL to ještě prý šlo, ale z UL do Krušných hor se už houf roztáhl na stovky metrů, poručík vpředu hnal s dvacítkou kluků, a protože nikdo nevěděl, kam se jde, přicházeli opozdilci na křižovatky silniček – a nevěděli jak dál. Tak někam pokračovali. Už za tmy dorazil na místo jen malý houfek, stále pršelo, a celou noc jezdily gazíky po Krušných horách a hledaly zbloudilce. Zkrátka debakl. Jednotka dorazila v nebojovém stavu! Ale všichni byli nakonec dohledáni. Za tmy v dešti se nedaly stavět stany, rozvezli nás do nějakých stodol v okolí. Až potom se začaly přivážet desítkové stany s podlážkami a stavět tábor.
Před časem jsem si tam udělal výlet, ale místo jsem přesně nenašel, bylo to na hranicích s DDR, někde nahoře za Telnicí a Adolfovem. Po týdnu plném deště a mlh se vyjasnilo a v dálce jsme viděli Tiské stěny.
Vyhodnocení: všechno špatně! A tak zpáteční cesta byla už řádně organisovaná. Vstali v jednu v noci a ve dvě v noci vyrazili, a to v řádných tvarech, i s důstojníky. To už bylo pěkně, nesli jen nějaký chlebník či co, a samopal, Ústím jsme procházeli po páté ráno, pamatuji na dlouhou Tovární ulici, za mostem před Sebuzínem byla přestávka. Pak v Sebuzíně jsme odbočili od Labe nahoru přes hřeben. Do LTM dorazili mezi 10 a 11 dopoledne ve výborné kondici. Všichni jsme došli a dokonce v rozjařeném stavu. Bylo to něco přes 50 km za 8 hodin (skutečně jsme šli velmi rychle). Tábor likvidovala jen hrstka vojáků.
Tak v takové kondici se nacházela naše armáda v r.59. (A to ještě večer šlo hodně kluků na tancovačku do Labutě – takže to muselo být v sobotu).
A v létě se objevila v německém zpravodajství ta výše uvedená zpráva. Že prý to bude vyšetřováno. FAZ uvedl 14.8. nepotvrzenou informaci, že si čekatelé něco šlehli pro povzbuzení, někdo prý pil energo-drink, apod. (to měli strach, že nedojdou 6km?). Později bylo (17.8.) uvedeno, že ten jeden čekatel zemřel na otravu krve. Dodneška se kolem toho přešlapuje (naposled 1.9.), kdejaký německý politik si na tom přihřívá polívčičku.
Nicméně jsem se zamyslil, jakou hrozbou pro nás bundeswehr je. A ono k ní může dojít.
Časem nás může Berlín nutit převzít nějakých 100 tisíc afrických černochů, budoucí státní president pan Drahoš bude předvolán do Berlína a nucen vyhovět (podobnost s Háchou čistě náhodná). Sice pan Drahoš nezastírá, že se chce stát servilním lokajem EU a NATO, ale pro zdůraznění nátlaku mu může být vyhrožováno intervencí do naší nebohé země (či nějakou internacionální pomocí). Ale bundeswehrem, kde důstojničtí čekatelé zkolabují po 3 km? A máme proti bundeswehru koho postavit? Když je vlastně těch pár našich vojáků pořád někde na výletech?
A těch 100 tisíc afrických černochů, to může být jen první kapka. Geograf Dušan Drbohlav (Txt CTV 3.7.) předpovídá, že do 50 let bude u nás žít na 2 milióny černochů, arabů, a jiných cizinců. (Právě se nabízí 60 000 E za kus – no nevemte to!) Toho se už já ale nedožiju – jaké to štěstí.
Des. v zál. Josef Komárek.
Josef Komárek
Řehořova ulice píše další dějiny Žižkova.
Tentokrát dost nelichotivě, např.: Surové rvačky, Ukrajinský klub rváčů, apod. A dále: Obyvatelé Žižkova jsou naprosto zoufalí z klubu Orion, Každý víkend se tu odehrávají krvavé bitky, atd....Ta situace už trvá několik let.
Josef Komárek
Bez Stalinského teroru by v r. 45 nejspíš nebylo osvobozeného Československa.
Ze západních info- a doku-kanálů už mnoho let chodí historické reportáže z předválečného, válečného a poválečného SSSR i z novodobého Ruska.
Josef Komárek
Skutečně stáli lidé ve frontách a nevěděli, zda se na ně dostane?
Tak to skutečně bylo! A to v letech 1945 až 50. A ke všemu ještě bylo v r.47 sucho a neúroda, na kterou nám USA odmítly prodat obilí, ale ze SSSR přišlo několik set tisíc tun. Žalostná byla úroveň zásobování zejména na venkově.
Josef Komárek
Konečně se nastartuje ekonomika. Hallelujah.
A to hlavně výpovědí bez udání důvodů. Tahle rada nejchytřejších z chytrých oslnila i jednoho zdejšího autora a vypíchla ji i mladinká hlasatelka na ČTV. To před lety to viděl šéf Siemensu Peter Löscher jinak, když prohlásil:
Josef Komárek
Kamouček ouver (communications check over).
Tak tohle jsme slyšeli ze sluchátek na Klínovci v té mírové pohodě roku 1960. To hlásili ve dne v noci LOPáci, co jezdili v džípech na bavorské straně šumavské hranice. LOP byly americké Lehké Obrněné Pluky.
| Další články autora |
Vánoční strom na kruháči na pražském Žižkově. Gerilová akce místních se proměnila v oficiální výzdobu
Děkuji touto cestou neznámému, který nám opět ozdobil kruháč Ambrožova/Šrámkové krásným vánočním...
Pražané rozhodli: Oblíbeným místem v MHD je také „záchod“. Proč ho cestující milují?
Pohodlí, prostor, soukromí, otočení v prostoru prostředku hromadné dopravy, ale i výhled. To vše...
VyVolení slaví výročí. Dvojnásobný vítěz Vladko Dobrovodský už není v Česku
Ve čtvrtek 11. prosince 2025 si připomeneme významné výročí české televizní historie. Bude to totiž...
Cestující mezi Prahou a Středočeským krajem ušetří. Praha sníží počet tarifních pásem
Od 1. ledna čeká cestující změna v tarifu PID. Území Prahy se nově bude počítat jako tři pásma...
Poslední tramvaj jela po Václaváku před 45 lety. Praha chce provoz obnovit do roku 2027
Provoz tramvají na Václavském náměstí, který po více než století patřil k samozřejmé součásti...
Zrušení stanoviska MŽP k I/35 Český rájem je podle odpůrců šancí na lepší řešení
Rozhodnutí ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL), který zrušil a vrátil k...
Zadní přístupová cesta k metru Vyšehrad kolem Corinthia hotelu je neosvětlena, plno lam nesvítí,...
Plzeňské divadlo vydalo CD muzikálu Dracula, svého nyní nejžádanějšího titulu
Kompaktní disk s nahrávkami původního českého muzikálu Dracula vydalo plzeňské Divadlo J. K. Tyla....
Hromadná nehoda uzavřela silnici I/28 z Mostu na Louny, několik zraněných
Nehoda tří osobních automobilů u Bělušic na Mostecku uzavřela v podvečer silnici I/28 z Mostu na...
- Počet článků 158
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1531x



















