CORONA – poslední hřebík do rakve neoliberalismu?

Nevím, co by tomu řekla vrchní propagandistka „ryzího kapitalismu“ Markéta Š., ale pobavil mne výrok presidenta des  Deutschen Instituts für Wirtschaftsforschung (DIW). Dále cituji:

CORONA rüttelt an Marktgläubigkeit.

Der Kampf gegen die wirtschaftlichten Folgen der Corona-Schocks zeigt nach Ansicht des Ökonomen Marcel Fratzscher die Stärke der Politik und die Gefahren reiner Marktgläubigkeit. Wenn sich Gesellschaften nur auf den freien Wettbewerb verließen, würden die Risiken der Zeit überdeutlich, sagte der Präsident des Deutschen Instituts für Wirtschaftsforschung (DIW). „Ich würde schon sagen, dass die Corona-Krise so etwas wie die letzte Sargnagel für den Neoliberalismus ist“.

Takže CORONA jako poslední hřebík do rakve neoliberalismu. A také: Corona otřásá tržní vírou (či tržním náboženstvím). Takže různí ekonomové vyznávají různé ideologie, či spíše různá ekonomická náboženství. Ono je to nejspíš tím, že výsledky těch různých ideologií jsou natolik rozmlžené, že vlastně žádný ekonom není sto podat pro svou ideologii důkaz o jejím bezchybném fungování.

Také německý ministr pro vývoj Gerd Müller si přiložil polínko:

Müller kritisiert den Kapitalismus.

Entwicklungsminister Gerd Müller (CSU) plädiert wegen Corona-Krise für ein Umdenken. „Der Immer-Weiter-Schneller-Mehr Kapitalismus“ der letzten 30 Jahre muss aufhören, sagte er der Rheinischen Post. Er bezeichnete die Corona-Krise als einen Weckruf für die Menschheit. „Ein Auslöser der Pandemie liegt auch am Raubbau an der Natur, in der Rodung der Regenwälder. Deswegen müssen wir umdenken und  können nicht einfach zur Normalität der Globalisierung zurückkehren“.

Jak bych měl přeložit ten výrok „Der Immer-Weiter-Schneller-Mehr-Kapitalismus“ der letzten 30 Jahre muss aufhören? Přibližně: stále-více-rychlejší kapitalismus posledních 30 let musí přestat.

Zase tady měla vrchní propagátorka „ryzího kapitalismu“ příspěvek, jak socialistické manýry „kazí“ kapitalismus. Mně někdy připadá, že tato dáma spadla z višně. Vždyť ryzí kapitalismus už tady byl. A to nejméně celé 19.století, a v USA panuje vlastně pořád.

To byla ta éra, kdy ve staré dobré Anglii např. necelá 2% (snad 1,6%) populace vlastnila přes 90% všeho majetku – nu, a ostatní živořili. A že by tehdy vznikla nějaká střední třída? Myslím, že ani náhodou. A tak v jednom kanadském filmu z universitního prostředí říká studentka historie, že v polovině 19.století 60% londýňanů umíralo hlady, nikoliv jen stářím. To se v historiích člověk nedočte. A když starý pán poslal mladého Engelse do Anglie, aby okouknul myslím textilní výroby, tak sice okouknul, ale zároveň shledal, že v Anglii žije proletariát v tak příšerných poměrech, jako ani v Evropě ne. A tak o tom hned napsal knihu. Ona ta doba je málo zdokumentovaná. Fotografie byla tehdy v plenkách a životem proletariátu se tehdy mnoho lidí nezabývalo. Ale v příšerných poměrech žil i proletariát v USA ještě počátkem 20.století – a to už zdokumentováno je. V New Yorku tehdy působil jeden fotograf, který zaujatě dokumentoval tehdejší chudinu – to je dneska cenný historický materiál.

Ale ke konci 19.století se už objevovaly pokusy „napravovat“ lapsusy ekonomických systémů. Už se začaly vymýšlet systémy pensí, aby lidé ve stáří nechcípali hladem, atd. V Německu tak činil snad Bismarck, či kdo, atd. Oni lidé na venkově se spíš ještě nějak uživili, ale rostoucí městský proletariát skutečně namnoze chcípal hlady.

Nás klame poválečné období v záp. Evropě, kdy vcelku výjimečně tehdejší hodpodářské systémy vytvořily poměrný blahobyt pro všechny. To se stalo vlastně po prvé za posledních 4000 let, tedy od doby, kdy vznikla výroba pro trh, obchod a kdy vznikly peníze. Z tohoto poválečného vývoje jsme se do jisté míry vyřadili, ale ne zas tak razantním způsobem. Na to jak byla socialistická ekonomika těžkopádná, tak přece jen určitý blahobyt u nás stoupal. Do roku 1990 bylo v Čechách a na Moravě postaveno ve státní, družstevní a soukromé výstavbě zhruba 2 milióny bytů, takže kdo chtěl, tak bydlel, nebyly nijak honosné, ale vesměs I.kategorie, a aut bylo už v 70.letech tolik, že dostat se v pátek z města na víkend bylo o nervy. Byly zanedbané oblasti, např. železniční doprava, ale zdravotnictví a školství se dostalo na velmi slušnou úroveň. Bylo výkonné zemědělství, které v 80.letech produkovalo 5x více masa, než dnes, energetika, atd

Ono s těmi hmotnými statky je to poněkud ošidné. Právě v důsledku socialistického systému byl přístup k některým statkům snadnější, než v záp.Evropě. Jednak k tomu bydlení, a dále statisíce městských obyvatel si pořídilo i rekreační objekty, tzv. chalupy a chaty (a už v 70.letech si někteří na zahradách stavěli bazénky). A tak nějakých 4 až 6 miliónů lidí v ČR se zmohlo na docela slušné bydlení, i horníci a hutníci na Ostravsku, takže 5-členná rodina už nemusela živořit v jedné místnosti, jako např. žila jedna holka v hornické rodině, pozdější žena Ant. Zápotockého, za 1.republiky. Sice cestování bylo omezené, na Západ se jezdilo jen na devisový příslib, ale k Černému moři i k Jadranu už později vyjížděly davy, a právě skutečnost, že řada lidí už trpěla touhou po větším cestování je důkazem toho, že blahobyt stoupal – prostě na to měli (proto jedna inteligentní dělnice v jedné moravské fabrice vyjádřila nepochybně inteligentní názor, že kdyby komouši nedělali takové ciráty s cestováním, tak by nám byl býval ten socialismus ani nevadil). A vůbec: byl u nás socialismus? Jak ten je definován? Nebyl to jen nějaký druh státního kapitalismu se státním plánováním?

Ale ta příjemná poválečná doba v záp.Evropě se nezastavila. Neměla na tom vinu ani politika, ani socialistické manýry, ani zásahy bank, nýbrž nezadržitelný technický pokrok. A tak docházelo a stále dochází ke koncentraci výrob, větší sériovosti, atd., takže stále méně výrobců, zato stále větších, stačí pokrýt potřebu společnosti na hmotné produkty. Ono se tomu snad říká globalisace.

A to je obecný problém průmyslových civilisací. A je to právě důsledek volného trhu, nikoliv úředního rozhodnutí. K tomu dochází už desítky let (to ještě byla hvězda zdejšího blogu v dětském věku). Stále méně lidí pokrývá hmotné potřeby společnosti. A co pak mají dělat ti ostatní? Samozřejmě v principu kapitalismu není vytvářet nějakou střední třídu, myslím, že je zakódóváno v samé podstatě kapitalismu produkovat jen velmi bohaté a  chudé – jako tomu bývalo. A co si ti chudí vyřvou – to už je politika. Naštěstí si toho ve 2.polovině 20.stol. vyřvali dost, říkalo se tomu sociální politika, která pak někde vedla ke vzniku tzv. sociálního tržního hospodářství, a tak se stal život pro široké vrstvy snesitelným, někdy i příjemným. Je však zřetelné, že ta příjemnost se už ztrácí.  A CORONA to jen přiostřuje. A tak německá Levice už mluví o zostřování třídního boje (Klassenkampf).

Nějaké pesimistické úvahy o budoucnosti lidstva se objevují stále, těmi už oplýval německý filosof Theodor Lessing, který označoval svět lidí za „mraveniště poháněné hladem, smyslností a ješitností“. Já bych k tomu přidal i chamtivost, mocichtivost a další. Ten také předvídal, že nastane nějaká katastrofa, všechno zahyne a bude zase klid. Možná už se ta pohroma rýsuje. A jiní současní vědci především upozorňují na rozpor mezi panujícím kapitalistickým společenským řádem a fysickými možnostmi planety Země. Podle nich základním principem existence kapitalismu je tzv. trvalý růst a dluhy (to už prý definoval Marx). Bez trvalého růstu a dluhů podle nich kapitalismus nemůže vůbec existovat. A proti tomu stojí planeta Země s konečnými rozměry a zdroji. To prostě nejde systémově dohromady, v tom je rozpor. Samozřejmě: základním zaměřením kapitalismu je maximalisace. Maximalisace všeho: produkce, spotřeby, zisků, atd. Ale nepochybně základní podmínkou pro přežití lidstva na planetě Zemi je minimalisace. Minimalisace produkce, spotřeby, atd., také minimalisace rozmnožování. Už to přemnožování živočišného druhu homo sapiens je pohromou samo o sobě. A kdyby se lidstvo „rozumně“ dohodlo na omezení svého vlastního rozmnožování a jen „rozumné“ spotřebě hmotných statků – tak to už nejsme ani ve svobodě ani v kapitalismu. Na to samozřejmě homo sapiens nemá, takže tohle nehrozí, zato hrozí zkáza.

Myslím, že zdejší vrchní propagátorka „ryzího kapitalismu“ správně postřehla, že v záp. Evropě přibývá chudých i extra bohatých, že mizí střední třída, že narůstají fronty na potravinové pomoci (i v Německu, což považuji za fór, o kterém už jsem před lety psal), atd. Ale myslím, že autorka přehlíží realitu, což není poprvé. To nepochybně není v důsledku státních zásahů, to je vývoj, který už probíhá desítky let, a tkví v samé podstatě kapitalismu volného trhu. Zabraňte velkovýrobci kamiónů, aby se nezvětšil a aby svými výrobky nezaplavil celý trh! A tak ostatní z trhu vypadli. A takhle je to se vším. To nebyly státní zásahy. To je právě způsobeno volným trhem. Státní zásahy pak už jen „zachraňují“ ty vypadlé, aby nechcípali hladem – a to už si přece jenom dnešní společnost může dovolit.

U hvězdy tohoto blogu to není nic neobvyklého, že je myšlenkovými pochody ve vlastní hlavě zaujata více, než okolní realitou. Samozřejmě mají její příspěvky obrovskou klikanost, jásání čtenářů, atd., Koukolík by to možná označil za „explosi skupinové hlouposti“. To jsou podle něj ty společenské jevy, kdy nějaký kazatel se propagandisticky strefí do nálady někdy i početných skupin, a ty ho pak následují. Někdy i do zkázy.

Autorka také napsala: „Státní zásahy vytvořily megabohaté a megachudé. Současně taky zničily svobodný trh a zdecimovaly střední třídu. To platí prakticky o všech vyspělých zemích. Největší firmy světa jsou dnes bohatší a vlivnější než většina zemí. Zákazy spojené s koronavirem tento trend jen prohloubily: malí dostali stopku a velcí jedou dál“.

Tak tohle už považuji za „mega-nesmysl“. Ale uspělo to, dav zase zajásal. Ale tak to dopadá, když autor namísto střízlivého zkoumání a poznávání reality se nechá ovládnout nějakou ideologií. U této hvězdy to není po prvé, už vícekrát napsala bludy, což její obdivovatelé nepostřehli. (Já se vcelku nedivím, když vlády podporují Velký Průmysl. Důvod je jednoduchý: když funguje Velký Průmysl, tak si i lepička nehtů přijde na své. A když Velký Průmysl nefunguje, tak si i ta lepička neškrtne. Zkrátka lidé musí nejdřív vydělat a mít peníze – aby pak uživili živnostenský stav, který samozřejmě není ani autonomním, ani samoživitelským či soběstačným odvětvím. NH nefunguje tak, že bychom si jeden druhému umývali auta. Trochu mne překvapuje, kolik lidí tyto základní principy nechápe).

Myslím, že ten vývoj ke koncentraci a zvětšování už předpověděl Marx, a tkví v samé podstatě kapitalismu volného trhu. A tak asijská dělnice obdrží za ušití džín jedno procento z toho, za co se pak prodávají v Evropě. A evropská dělnice nedostane nic, protože žádná taková už neexistuje – aby dělala za asijské mzdy. Kterýpak státní zásah tohle způsobil?

Mimochodem: toho Marxe tady loni označovali mnozí propagandisté za tvůrce zločinecké ideologie, atd. (oni ho neznají, zrovna tak jako já). Ale ono tomu tak není. Na Západě je stále Marx považován za bystrého filosofa a ekonoma, který systematicky prozkoumal podstatu a chování kapitalistického systému, a dokonce zcela jasnozřivě předpověděl, jak se bude dál vyvíjet a chovat. A nepochybně, jak se na Západě stále tvrdí, zásadním způsobem zasáhl do dějin.

Ale vcelku by nás tyto úvahy už ani nemusely zajímat. Jenom v severní Africe je podle posledních údajů shromážděno asi 65 tisíc dalších migrantů připravených na další tažení do Evropy, jen co CORONA opadne. A do konce tohoto století přinejmenším v záp. Evropě už bez další migrace v obyvatelstvu převládnou černoši a Arabové, vesměs muslimského vyznání. A budou se ti ještě zabývat nějakými ekonomickými teoriemi?

Mne někteří diskutéři obviňují z bolševických postojů (přitom jsem nikdy do partaje nevlezl). Já bych to tak nenazval, já jen sleduji reálný svět – jak vypadal dříve, a jak vypadá dnes. Přirozeně: kdybych se narodil do luxusní vily v pražských Dejvicích, tak bych nejspíš vůbec nepostřehl, že existuje nějaká pracující třída. Ale možná by mě zase poškodila nějaká ta geopatogenní zóna, která asi v Praze 6 způsobuje „podstatnou poruchu mozku“ některým lidem. Ale narodil jsem se na proletářském Žižkově, a i když jsem se pak v životě stal jakýmsi modro-bílým límečkem (což se na západě označuje jako tzv. „sociální mobilita“, a je to také významným faktorem demokracie), tak mě vždy zajímaly osudy chudých, nikdy osudy bohatých. A kupodivu na západním zpravodajství, které už sleduji téměř půl století, se těmto tématům neustále věnuje několik doku- a info-kanálů. A tak např. vím, de Gaulle vyřknul jednu takovou moudrost, totiž že svoboda individua je jen pro bohaté, ne pro hladovějící, atd…