Pořád jdeme do budoucnosti

Nechceme vidět do budoucnosti, nechceme se zabývat vzdálenější budoucností ,protože my Češi jsme racionální, pragmatičtí a jasně vidoucí občané Evropy. Neutápíme se ve zbytečném světě fantazie, na filmy a knihy s touto tématikou se díváme většinou s despektem a ironickým úsměvem. My totiž víme své, nám je jasné, že zabývat se takovými myšlenkami je hloupé, naivní - prostě ztráta času

Tak třeba ti roboti. V Japonsku ukazovali roboty a ti dokážou obsluhovat u stolu, zvládají pár jednoduchých větiček, umějí pár frází a vypadají docela dobře, takže lze takového robota doporučit i k domácí práci. V plánu je další vývoj těchto kovových (nebo spíš umělohmotných?) pomocníků. Dokáží vyrobit roboty podle pohlaví, naprogramovat jim ženské či mužské nálady, styl myšlení, stereotypy chování. Silikony dokáží imitovat těla se vším všudy, je tak hodně těžké poznat takového robota od člověka. Samozřejmě existují rozdíly například v plynulosti a koordinaci pohybů , obličej není zcela dokonalý a vyjadřování je trochu klopotné. Ale vy si můžete koupit asi za třicet tisíc dolarů robota – muže , nebo robota – ženu, lze si také pořídit robota – dítě. Není problém zakoupit si například robota – psa. Ovšem pouze menší rasu, větší rasy nejsou zatím technicky vyřešeny. V Hongkongu začíná být společenským hitem návštěva společenských akcí v doprovodu robota či robotky. Přináší to pro člověka řadu výhod. Partner je poslušný, neodporuje, mluví jen s dovolením svého lidského pána či paní, umělí společníci jsou připravení dělat společnost dle přání, mají speciální programy na vtipy, bonmoty , humorné dialogy a ovládat se dají i nenápadně dálkovým ovládačem. V atmosféře společenských večírků jsou vítaným zpestřením a zdrojem zábavy. Často se používají imitace politických či uměleckých osobností, těm jejich majitel vkládá do úst různé výroky. Třeba jako by u nás pan Sobotka, dnes předseda socialistů požadoval totální škrty ve všem a pro všechny a pan Kalousek, ministr finanční magie, by chtěl všem snížit daně a pravidelně se bratříčkoval s odborovými předáky. Na jihu Číny se údajně prodávají především umělé ženy, vyhovují totiž mentalitě čínských mužů. Starají se o domácnost, vaří, pracují, starají se i případně o další roboty v domácnosti a hlavně mlčí, neunavují zmateným pobíháním a ctí svého majitele a pána. Když náhodou poruší příkazy, čínský muž má právo (a v některých horských oblastech povinnost) potrestat svojí robotku. Aby majitelkou muže-robota byla žena, je v této konzervativní zemi nepřípustné. Zvláštní kapitolou jsou umělé děti. Malým robotů je věnována zvláštní pozornost. Jsou totiž pořád malí, jejich věk je pořád stejný, můžete je mít jako sladké šestileté dítka, či dospívající puberťáky. Čas se zastavil a vy na svých dětech nevidíte, jak sami stárnete. Tento trend se nezastaví ani před branou naší země, musíme se proto na změny pořádně připravit. Konečně je možné získat za nějaký ten peníz ideální a poslušnou rodinu.