Tak mám pocit který hraničí s jistotou, že se blíží konec světa – alespoň v našich českých poměrech. Pořád slyším všude o připravované stávce, veřejnoprávní televize pořád rozebírá co a jak bude, nastane zřejmě poslední soud a už abych si asi zamluvil místo na hřbitově, protože tohle se nemusí taky přežít. Dovolil bych si tomuto nastolenému trendu oponovat
Svět se bude točit během stávky a po stávce taktéž, zůstane však u někoho pachuť a rozpaky. Pokud odboráři protestují proti vládním reformám, proč mnozí z nich ve volbách volili dnešní vládní koalici, asi nečetli jejich programy., ale moc se dívali na televizi. Ta nám to zkratkovitě hezky pověděla tak, že z toho není nikdo moudrý dodnes. Odbory neprotestují proti nízkým mzdám svých členů ani proti mizerným pracovním podmínkám zaměstnanců, ba ani proti svému zaměstnavateli. Neprotestují ani proti nemravným platům takzvaných manažérů ve státních či polostátních podnicích. A k tomu jim tleská revoluční bezpohlavní strana sociálně demokratická, která se na tomto marasmu sama podílí , vyřešit ho sama neumí a její vrcholní představitelé chrlí hlouposti na pokračování. Zde je to však pochopitelné. Na tu naši situaci žádný jednoznačný recept není. Bude to chtít čas, moře času, abychom se z tohoto dostali - asi za přispění dalších generací. Možná by odboráři měli začít více studovat, chodit třeba na nějaké dovzdělávací kurzy z ekonomie a politologie, učit se dějiny a tak by mohli získat adekvátní pohled na svět v kterém žijí. Pak přestali věřit například tomu, že zrovna jejich práce je ta nejdůležitější a je málo finančně oceněna, že věří tomu, jak ti jejich vedoucí (pardon – manažeři) musí mít v jejich státním podniku ty statisícové platy, možná pochopí, že výsluhy (a chytračení s nimi ) a jejich vyplácení až do smrti zatěžuje státní kasu. A že jejich stravenky a režijní jízdenky nemají všichni (tady rovnostářský princip najednou neplatí, to se soudruhům divím) a nevím proč by jen vyvolení na tyto výhody měli nárok. Ještě jsem si vzpomněl na vystoupení pana Šmerdy, zastupujícího ministra dopravy. Tento perspektivní mladý muž se vyjadřoval k platu pana Fejka, dnešního jakéhosi ombudsmana Českých drah. Hezky a diplomaticky nám sdělil, že těch 270 000 Kč měsíčního platu (promiňte, ale to je info z novin, takže kdo ví …), vlastně spravedlivě udělil panu Fejkovy pan ředitel dráhy. Jsem rád, že vím jak kompetentně, spravedlivě se rozhoduje o veřejných penězích. A to ještě páni poslanci uvažují, že by bylo dobré mít aspoň 230 000 Kč měsíčně . Co s tím? Pokud mají odboráři či manažéři pocit , že mají málo korun na výplatních páskách, mohou jít přece někam jinam, ať si zkusí štěstí třeba i v zahraničí. Horší je to s poslanci a jimi podobnými. Asi budeme skutečně padnout na ústa, možná to pak pochopí více lidí, že se musí volit více principy mravní a morální, než blábolení o pravici či levici. Tlupy zlodějů se rekrutují z celého politického spektra (politické spektrum je frází mojí nejmilovanější).
