Radiožurnál mi nedá spát...

Dodnes  nechápu  proč  někteří autoři cítí nutkavou  potřebu  svěřovat se s  intimnostmi  - podrobně líčí  své soulože, či problémy s vyměšováním…

Také proto nemám tedy úplně čistý svědomí, když teď sedám k počítači a vyťukávám tu ryze osobní  informaci...

Že se nyní   - v   penzijním věku,  často  v noci, či nad ránem probouzím,  ale  když si potichu pustím rádio, tak obvykle znovu usnu a  pěkně to dospím. Koho to zajímá?!

A přesto mi to nedá a dál pokračuju, že jsem se dnes zase probudil před pátou a když obvyklé převalování nezabralo, tak jsem si, jako ukolébavku  pustil  Radiožurnál.

Zrovna tu vyprávěli  o bývalém mistru světa v šachu Garry  Kasparovovi – že se narodil v židovské rodině někde v Baku a jmenoval se původně úplně jinak. Že se snad už ve dvaceti letech stal mistrem světa  a  později se odstěhoval do USA také proto, že měl problémy s Putinem, kterého teď zase odsuzuje  za to jeho zločinné  spojenectví se syrským prezidentem Asádem, bla, bla, bla…

Šachisti  mě   zajímají, většinu z těch zmíněných  ranních,  úterních  informací Radiožurnálu jsem znal, ale při vší úctě k šachovým mistrům -  jejich politické postoje mě už od časů geniálního Bobby Fischera,  s jeho takřka  šílenou politickou angažovaností,  jaksi vůbec neinteresují…

Tentokrát mě tedy rádio nedokázalo uspat. Namísto toho mi začalo neodbytně  vrtat hlavou, proč tenhle podivný rozhlasový  medailonek Garry  Kasparova vlastně  vysílají .

Kasparov  evidentně nezemřel, neslaví narozeniny, ani nevyhrál nějakou novou  světovou šachovou partii...

A tak se velmi se obávám, že v tomhle orwellovském světě k tomu úplně stačilo, že zase  nakadil na hlavu ruskému prezidentovi…