Dodnes nechápu proč někteří autoři cítí nutkavou potřebu svěřovat se s intimnostmi - podrobně líčí své soulože, či problémy s vyměšováním…
Také proto nemám tedy úplně čistý svědomí, když teď sedám k počítači a vyťukávám tu ryze osobní informaci...
Že se nyní - v penzijním věku, často v noci, či nad ránem probouzím, ale když si potichu pustím rádio, tak obvykle znovu usnu a pěkně to dospím. Koho to zajímá?!
A přesto mi to nedá a dál pokračuju, že jsem se dnes zase probudil před pátou a když obvyklé převalování nezabralo, tak jsem si, jako ukolébavku pustil Radiožurnál.
Zrovna tu vyprávěli o bývalém mistru světa v šachu Garry Kasparovovi – že se narodil v židovské rodině někde v Baku a jmenoval se původně úplně jinak. Že se snad už ve dvaceti letech stal mistrem světa a později se odstěhoval do USA také proto, že měl problémy s Putinem, kterého teď zase odsuzuje za to jeho zločinné spojenectví se syrským prezidentem Asádem, bla, bla, bla…
Šachisti mě zajímají, většinu z těch zmíněných ranních, úterních informací Radiožurnálu jsem znal, ale při vší úctě k šachovým mistrům - jejich politické postoje mě už od časů geniálního Bobby Fischera, s jeho takřka šílenou politickou angažovaností, jaksi vůbec neinteresují…
Tentokrát mě tedy rádio nedokázalo uspat. Namísto toho mi začalo neodbytně vrtat hlavou, proč tenhle podivný rozhlasový medailonek Garry Kasparova vlastně vysílají .
Kasparov evidentně nezemřel, neslaví narozeniny, ani nevyhrál nějakou novou světovou šachovou partii...
A tak se velmi se obávám, že v tomhle orwellovském světě k tomu úplně stačilo, že zase nakadil na hlavu ruskému prezidentovi…
