Nemohlo to dopadnout lépe. Vše se zdá šlo podle plánu. Svatba splnila účel a na minimálně jeden den nám dala zapomenout na strasti všedních dní a vykouzlila úsměv na tváři statisíců diváků, které olemovaly ´královskou cestu´, zaplavili Hyde Park a Trafalgar Square s obřími obrazovkami a určitě i těm, kteří sledovali celý ceremoniál u televizních obrazovek.
Neuvěřitelná událost
Televizní kamery nám daly nahlédnout do útrob Westmister Abbey. Nádherné záběry BBC kamer snímajících prostory opatství ze všech možných i nemožných úhlů. Zejména pohled z ptačí perspektivy byl grandiozní. Červený koberec, mozaiková podlaha a sbor v bílých róbách formoval jakýsi pomyslný kříž svatého Jiří, symbol Anglie.
Vše je podle striktního protokolu, ale i tak si myslím, že pevná pravidla monarchie trochu povolila a dala tak Williamovi a Kate možnost užít si tento významný den do jisté míry podle svých představ. Kate chtěla interiér trochu oživit, a tak hlavní sál zaplavily vzrostlé stromy, javory, které symbolizují skromnost a později prý budou zasazeny v zahradách paláce a budou tak upomínkou tohoto významného dne. Hosté, až na pár výjimek, neměli pevný zasedací pořádek, a tak se smíchali ´prostí občané´ s významnými osobnostmi. Mezi 1900 hosty v opatství byli státníci, politici, opatrovník Williama a Harryho po smrti Diana, bývalý premiér John Major, členové různých charitativních organizací, kterým princ William věnuje hodně času a energie, majitelé obchůdku, kam si Kate pravidelně zajde pro čokoládu a William pro svou oblíbenou zmrzlinu, kolegové z RAF a v neposlední řadě několik známých osobností z oblasti hudby či sportu.
Nejsem věřící, ale i tak na mě kostely či katedrály působí majestátně, uklidňujícím dojmem, kdy člověk pociťuje pocit jakési pokory. V okamžiku, kdy se rozezněl sbor a pozornost byla zaměřena na jednoho z nejmladších členů, malého typicky anglicky vypadajícího chlapce se světle hnědými vlasy a nosem pokropeným jemnými pihami, a jeho drobný dětský hlásek měl pár desítek vteřin sólo, běhal mi mráz po zádech.
Princ William, působící velmi klidně, poněkud nesvůj, roztomile nervózní princ Harry, a soustředěná Kate plynule propluli slavnostním obřadem.
Ať si kdo chce, co chce říká. Svatba je příjemným rozvířením současných chmurných časů, kdy se finanční krize skloňuje ve všech pádech. Je to taková jednodenní pohádka. Fanfáry, usměvavá královna s distingovaným princem Phillipem po boku. A samozřejmě novopečení manželé. Nádherné kočáry odvážejí Williama a Kate, ze kterých spadla ´mírná´ nervozita, a mohli si tak užít okolní jásot a veselí, královnu a prince Phillipa, prince Harryho, roztomilé družičky a družby, potutelně pokukující po nevěstě a ženichovi, rodiče Kate.
The Mall je plný lidí. Myslím, že naposledy byl The Mall plně zaplněn při ´Golden Jubilee´, oslavách padesáti let vlády královny v roce 2002. Záplava vlajek a kloboučků poklidně postupuje k paláci. Minuty se odpočítávají a za pár chvil se královská rodina objeví na balkoně a znovu přivítá ´své oddané poddané´. Monarchie má své odpůrce, ale pořád je tu hodně těch, kteří jsou na svou zemi patřičně hrdí a pevně stojí za jejími tradicemi, které je tmelí dohromady. Možná místo kritiky – proč nás s tím média otravují, když se nás to vůbec netýká, a je kolem toho takový (nepřiměřený) humbuk – to může být podnět k zamyšlení. Dnešní den není jen radost nad získaným dnem volna. V ulicích je cítit hrdost. Hrdost lidí, nejen že mohou být součástí této výjimečné události, ale pýcha, že náleží k této zemi s rozmanitou-bohatou historií.
Na balkoně se smíchala starší generace s tou budoucí, do které mnozí vkládají hodně nadějí. Že monarchie odchodem Královny Alžběty nekončí a jednou na trůně uvidíme právě Williama, který se v Británii těší velmi velké oblibě a svým charismatem, lidskostí a bezprostředností lidem připomíná svou matku, Princeznu Dianu.
