Mandát národní bezpečnosti

Podepsali jsme dohodu s USA o radaru protiraketové obrany a - jaká to náhodička! - dodávky ropy z Ruska začaly haprovat. Chápejte, technická závada. Technická, nikoli politická. Nic politického v tom nebylo. Nic. Skutečně. Den po podpisu dohody o radaru… 

K věci: pro nás - nejen Českou republiku, nýbrž Evropu jako celek - je strategicky nevýhodné být závislí jak na ruském plynu, tak na blízkovýchodní ropě. Rusko používá plyn jako politickou zbraň a ropa zvyšuje důležitost islámského světa více, než je zdrávo. Vysoké zisky z obou pak umožňují Rusům, Arabům a Íráncům páchat mezinárodní neplechu. 

Evropa má být energeticky co nejvíc soběstačná. Řešení je jediné: jaderná energie. Věrohodné alternativy totiž nejsou. Nebo ano? 

Jaké? Šetřit energii? Kolik lze ušetřit? Obnovitelné zdroje? Které? A kolik energie poskytnou? Uhlí? Drasticky ničí životní prostředí. Voda? Leda tam, kde jsou řeky strmé, tj. v Norsku a Alpách. Vítr? Kolik energie dodá? Málo. Navíc ty větrníky jsou příšerné, ničí ráz krajiny, přetváří ji v zemi mimozemšťanů. 

Zbývá jaderná energie. Je bezpečná, je čistá, je zelená. Naučme se ji milovat, neboť je naší budoucností. Z důvodu energetické bezpečnosti především. 

Národní bezpečnost má být trumfovým esem odpovědné politiky; má mít primát před ohledy ostatními. Není-li totiž politická společnost v bezpečí, pak její dobra ostatní – vláda zákona, občanské svobody, lidská práva, sociální jistoty – rovněž nejsou v bezpečí. 

Pro jadernou energii existují dobré argumenty ekologické, ale já schválně zdůrazňuji aspekt bezpečnostní: není v našem zájmu být závislí na ruském plynu a muslimské ropě. Rusko napadlo Gruzii poté, co se Gruzie pokusila obhájit svou suverenitu. A my nyní pro Gruzii nejsme schopni učinit nic. 

Abychom kdy vůbec mohli, musíme být připraveni na to, že kohoutky ruských plynovodů do Evropy se definitivně zavřou. Nesmíme být Rusy vydíratelní. Či ještě lépe, my sami o své vůli musíme být v krizových situacích schopni ony kohoutky zavřít; musíme být připraveni se rozhodnout, že plyn od Rusů kupovat nebudeme. Ne oni nám budou přiškrcovat dodávky plynu, nýbrž my jim přiškrtíme dodávky petrodolarů (petroeur?), jež proudí do kapes jejich vojensko-energetického komplexu. 

To je to minimum, co můžeme pro Gruzii udělat. Ale hlavně pro sebe. Opakujte po mně: mandátem národní bezpečnosti je… deset, dvacet, třicet, sto nových Temelínů v Evropě. 

Publikováno v týdeníku Týden č. 33, dne 18. 8. 2008.