Pudlíci, podvraťáci, hyeny a hlídací psi demokracie

Před čtvrtstoletím jsme se bavili tím, že jsme z novinových titulků vybírali popisky pro obrázek souložícího páru. Soudružské setkání... Patří starý buchar do šrotu??? Hladovka kněží... Aktivní přístup všech delegací... Na vyšší obrátky... Když kosa narazí na kámen... Proměny naší vesnice... Podotýkám, že použité titulky svorně pocházejí z Rudého práva ze dne 1. května 1987. Hodily by se skoro všechny: Mírová manifestace mládeže... Odkoukáno ze života... Havířská noc... A trochu pikantérie: Souhlas premiérky Thatcherové...

Tehdy u nás vycházelo asi šest deníků a vysílaly dva televizní programy. O víkendu do půlnoci, ve všední dny o hodinu míň. Dnes máme snad tucet deníků, asi padesát nonstop televizí, sto rádií, dvě stě týdeníků a pár tisícovek nejrůznějších měsíčníků, občasníků a www stránek. A všechna ta média musí mít redakce, editory, redaktory a především novináře (alespoň se tak prokazují, když vyžadují privilegia). A všechna ta média musí chrlit informace, zajímavosti, moudra a zábavu a hlavně se prodat, aby bylo z čeho přežívat. A není potřeba složitě bádat, co se prodává nejlíp. Skandály, šoky, polopravdy, diskreditace, nepříjemné situace, dehonestující fotografie, škleby - samozřejmě týkající se pokud možno co nejznámějších a nejvýznamnějších osob včetně jejich potomků.

A tak se stane, že člověk podle stylu a úrovně článku či šotu už ani nedokáže rozeznat, co dal do oběhu obskurní pokleslý bulvár a co třeba i seriózní dům, co nedovzdělané pseudožurnalistické jelito, co cynický prostitut a co vážený publicista. Kdyby se poctivost na poli rodila, zpívá se v lidové písni. Nerodí se. A nerodí se tam ani novináři. A tak se bere všechno, náhradou za strážné psy demokracie i pudlíci, podvraťáci a hyeny. Pudlíci a podvraťáci do ochraptění blafou hlouposti, hyeny hodují na lidských tragédiích a opuštěných domácích zvířátcích a hlídací psi demokracie v tom marasmu často podléhají pokynům či přáním shora nebo pokušení vyvoleného tvořit nové dějiny podle svých představ. Jsou novináři, kteří riskují své životy, a jsou novináři, kteří pro svůj pochybný efemérní úspěch hazardují s životy jiných lidí. Možnost veřejného projevu je těžká zbraň. A fatálně nebezpečná. Senzační falešné obvinění se tryskově rozšíří a zapůsobí. Případnou omluvu jen málokdo zaznamená.

Na závěr několik titulků z našich médií souvisejících s nástupem nově zvoleného prezidenta - k přiřazení do kategorií zmíněných v nadpisu tohoto blogu.

Módní peklo: Zemanová a špatná podprsenka.

Ach, synku, zvoral jsi to.

Zemanovi sedí papuče a dědečkovské svetry.

Zemanův první trapas - podepsal slib s chybou.

Kašpárek na niti.

Inaugurace a národ ve lži.

Tleskající hlupáci.

 P.S. A malá nápověda: Neobviňuj zrcadlo...