Rád chodím nakupovat zapomenuté drobnosti do vietnamských večerek. A vidím, že naši lidé se k prodavačům chovají líp než dřív. Říkávali jim trochu potupně rákosníci, dnes mile čangajškové. Ale oni našemu vlídnému humoru rozumějí.
Jako kluci jsme se bavili skutečnými či smyšlenými veselými jmény (příjmeními): polní maršál Von Furthmustahl, jugoslávský cyklista Mahó Jakobič... I čínská jména se svými pomlčkami se hodila k obveselování (nerad bych ovšem, aby mne smazali jako před třemi dny, tak je neuvedu). A mnozí lidé v těch vtipnostech pokračují. Zčásti vědí, kdo byl Mao Ce-tung, a tak našeho prezidenta přejmenují - mám pocit, že na Ten Pi-chus. Napíšou to rádoby počínštěné jméno na transparent, aby bylo každému jasno, a naše televize to jako vyhledávaný záběr posílá do světa (ovšem s prostřihem na ministra traktoristu, který poblíž právě manifestuje).
Spousta Číňanů studovala a pracovala v někdejší ČSSR, ví tedy, co může Ten Pi-chus znamenat, ale náš vlídný smysl pro humor plně chápe. Pár ministrů v Číně nikoliv. Možná se jich ti čangajškové a podobně i trochu dotýkají. Tak odvolají návštěvu našeho mladého traktoristy a bez velkého vysvětlování pro méně chápavé napíšou něco v tom smyslu, že obě strany vědí, proč to tak je.
Pak se ovšem naši politici a redaktoři nemůžou tvářit, že je to jednostranné skandální narušení našeho strategického partnerství s Čínou. Říká se: čumí jak puk. A zde se to cekem hodí.
Mimochodem jsem se dočetl, že si přesto za toho traktoristu ministr Zaorálek předvolal čínskou velvyslankyni k podání řádného vysvětlení. Doufejme, že ví, že Ten Pi-chus neznamená počínsku Dobrý den.
