Narazíte na „Kelišky“, ušetříte v obchodě

Jezděte vlakem. Ušetříte... Ne, tohle není návod k jízdě na černo. Ale pokud v něm potkáte dostatečně upovídané (spíš ukecané) staré babky, leccos se dozvíte. Třeba budete mít podobné štěstí jako já a budou mluvit o slevách.

Nejlepší je potkat babky, které mají v merku slevy v supermarketech. Když budete pozorní, můžete pak ušetřit i desítky korun.

Měl jsem to štěstí. Ze sedadla ve vlaku najednou za sebou slyším:

„Byla jsem v Bille a mají tam zlevněné kuřecí řízky.“

„Za kolik?“

„Sto patnáct korun kilo. Ale je to bez kosti. Vzala jsem něco přes kilo a bylo to moc dobré maso. Taky mají mlíko za dobrou cenu.“

Nenápadně se otáčím. Jsou to dvě babky kolem sedmdesátky. Rozhovor pokračuje…

„Kolik? Jedenáct korun? Teď to šlo hodně dolů.“

„Ano, za jedenáct. Byla jsem tam s dcerou autem, tak jsem jich vzala celé plato – těch dvanáct.“

„Taky se tam vypravím. V Albertu zase mají kuře za čtyřicet korun. Když jsem tam včera byla, měli jich dost. A jestli kupujete jaroměřický tvaroh, tak ten je za třináct. Ale když koupíte jeden, stojí šestadvacet. Musíte koupit dva, to je ta akce jedna plus jedna.“

„Tvaroh kupuju, tak to se tam zastavím. Kuře jsem nedávno brala taky za čtyřicet, to nepotřebuju.

Tak to pokračuje dál a dál. Sedím a hledím do mobilu. Najednou mě napadne, že ty dvě „Kelišky“ dělají službu celému vagónu. Když se ale rozhlížím, jsem jediný, který jejich službu oceňuje. Poctivě vyťukávám do telefonu všechny slevy, které jsem schopen z jejich rozhovoru zachytit.

Docela mě mrzí, když ještě kus cesty před konečnou stanicí přestávají řešit slevy a začínají probírat rodinné vztahy.

Zklamání však přebíjí uspokojení. Mám v mobilu jedenáct druhů zlevněného zboží ze třech různých obchodů, kterým doma oslním manželku.