Že by to bylo už tím jarem?

Seděli jsme jednou s kolegou Stvořitelem u nebeských karet a z čiročiré nudy jsem jenom tak nezávazně prohodil: „Pojď, založíme Vesmír !“ Slovo dalo slovo a On, protože už se také pěkně nudil, celkem lhostejně přitakal.

Hned jsme začali plánovat, jak to bude velké, čím to ohradíme proti antisvětům, co tam budeme pěstovat a chovat, a také jsme hodnou chvíli přemýšleli o nejvhodnějším způsobu osvětlení a vytápění té rozlehlé a studené opuštěné haluzny, kterou jsme tehdy měli k dispozici.

Totiž, nesmíte si myslet, že jsme se pouštěli nějak daleko, jednak vlastně ještě nic nebylo, ani nebe, ani země, ani světlo, náš claim neměl víc jak pár stovek světelných let do šířky a na délku nebyl delší než tisíc parseků, no a zevnitř ven tak dvacet třicet AU a o něco málo víc zvenku dovnitř, víc ne, teda já to neměřil, ale tak nějak jsem to odhadl. Taková zpustlá a temná vesmírná Bonanza to byla, no a my si řekli, že si ji zabukujem, co kdyby se tam objevila třeba nějaká zlatá žíla, jenže tehdy ani kolega Vševědoucí nějak nevěděl, jak se to dělá.

Ale musím se vám svěřit, že zlatá žíla tam skutečně byla a já ji nakonec získal jenom pro sebe, jestli to bylo z toho vysedávání u karet ve studeném časoprostoru nebo jestli mně ji milostivě ve své nehynoucí dobrotě a laskavosti přisunul kolega Stvořitel, nevím. Jisté je, že ji mám dodnes.

Kolega Stvořitel chvilku manipuloval nějakými hejblátky, co měl ve své kanceláři a ono mu to trošku bouchlo. Hnedle bylo jasné, že to bude ono, že ohňostroj na zahájení, to vstoupí do dějin a bude se to napodobovat. Kdyby pro nic, tak proto, že se nám to po tom výbuchu začalo pěkně nafukovat. Pracovně jsme si to pojmenovali Big Bang.

Ale abych se vrátil k té naší starosti s otopem a osvětlením. Chvilku nám trvalo než jsme spustili sem tam nějaké to sluníčko a říkali jsme si, že máme vystaráno. Vodíku dost, termojaderná reakce běžela jedna radost, na třetí z oběžnic jednoho ze sluníček se nám začalo dařit pěstovat flóru, faunu a dokonce se tam přemnožil jeden mutant, který nám později málem přerostl přes hlavu.

On totiž si začal hrát s podobnými hejblátky jako tehdy při prvním ohňostroji kolega Stvořitel a netrvalo ani pár tisíc let než mu to začalo bouchat jedna radost. Tak trošku jsme se začali s kolegou Stvořitelem bát o svůj copyright ale jak jsme byli do věci s kolegou zabraní, nepárali jsme se s tím a celí zvědaví, co to udělá s tím vzpřímeným zvířetem přiložili pod kotel. Ten mutant zpočátku jenom otočil kolečkem klimatizace a nic se nedělo. Tak kolega také otočil kolečkem. Za chvilku našemu mutantovi došla stupnice na klimatizaci a začal se přehřívat. Bylo nám ho líto ale zavinil si to sám. Kolega Stvořitel a já neznáme remízu a tak jsme ho trošku upekli. Na škvarek.

Ápropos, nevíte o nějakém starším zpustlém vesmíru, co by byl k mání za babku ?