Šmírujete? Rádi?

Ponořte se do hlubin šmírákovy duše!

Začneme klasifikací šmírování jako takového, abychom nezabředli. Pro účely tohoto spisku nepovažujme za šmírování pět školáků za plotem nudapláže. Stejně tak tři studenty na hvězdárně, kteří si zaměřili tubus dalekohledu do oken domů protějšího sídliště. Tohle nejsou šmíráci, tohle jsou hormony a na tohle všechno se vztahuje libozvučné označení mé babičky, která v takových chvílích kladla přistiženému šmírákovi sugestivní otázku: „Co hledíš, vzbúřily sa ti hlísty?“

Z tohohle se vyroste a s odstupem času se na to vzpomíná i při společných setkáních šmírovaného se šmírujícím. Naschvál jsem použil mužského rodu, ale stejně jako chlapečci šmírují děvčátka, děvčátka nezůstávají chlapečkům nic dlužna a šmírují je se stejným gustem. Dnes ráno jsem zaslechl dívenku z prvního stupně základky, když si stěžovala svým šmírujícím spolužačkám: „On je vadný, za celú dobu mně dal enom jednu pusu a to ešče enom na líco!“

Takže z uvedeného vyplývá, že k pořádnému a pravověrnému šmírování musí být člověk dospělý, zdravý a libidní. Tyto atributy jsem například splňoval loni na dovolené, tam jsem se hojně procházkoval po místním lidu, kde se slunily půvabné dívenky nahoře bez. Některá roztomilá děvčátka dokonce měla, jak se říká u automobilů, datum výroby v polovině minulého století. Poslyšte, to přece není šmírování, mě opravdu nebaví takové to nudné ležení na pláži, já na to nevypadám, ale jsem sportovně založený a mám rád pohyb. Tak jsem se procházel. A utéci opravdu nebylo kam, všude byly. A svlečené. Moje ženská mně nevěřila a na vás vidím, že mně nevěříte také a to jste ani neviděli mou sportovní postavu. Pravda, ona je moje figura už trošku jak bych to řekl, znáte ten film Unaveni sluncem? Tak moje postava je unavena sportem. Tak je to, já nejsem tlustý, moje postava je unavena sportem.

Pak máte takové to vynucené šmírování. Nechcete a musíte. Ptáte se jak to myslím? No, zažil jsem kluka, který v hospodě ukazoval fotky ze svých dovolených, a chlapi se koukali v naději, že se mu tam připlete i jeho stará na nuda pláži, ale ty byly pečlivě vytříděné, tak jsme mu to hodili na hlavu, hotely a pláže máme doma všichni v nepřeberných sériích. Pak ale máte ještě jiné, milé až roztomilé šmírování, sedíte na zahrádce v létě, popíjíte pivečko a přisedne si vaše známá mladší rodinka, dají se do řeči a půvabná maminka při řeči obnaží prs a kojí své mimino, nejdříve nevíte kam s očima, ale ona je tak bezprostřední, že nejdřív při řeči jen tak nenápadka mrknete, no a pak už se podíváte pozorně, aby vám nic neuniklo, a jako další fáze následuje nepokryté šmírování.

Já jsem vlastně šmírák z donucení, tak je to, já byl přinucen se chovat jako šmírák, naštěstí jsem takové společensky rozpačité situace uměl vždycky zvládat s přirozeným šarmem: „Člověk si připadá jako šmírák, když se kouká jak malému chutná, skoro mám chuť také, nedala bys mně ochutnat? Vlastně chtěl jsem říct, nedala bys mně?“

Chápete, tohle byla veleopatrná přípravná fáze, nemůžete na holku nastoupit jako do mlýna v ragby, je potřeba ponenáhlu získat její důvěru a na to je nejlepší tahle předehra přes pochvalu jejího mimča. Tahle předehra důvěrnosti je něco jako když naklepáváš maso na stejk, některé stačí prsty, některé tupou stranou nože a do některého je potřeba bušit paličkou až se hory zelenají, nevím jak mě ten zelenkavý příměr napadl, ale hrozně tam podle mého pasuje, možná proto, že když se maso v tomhle počasí zapomene venku, zelená se jako ty příslovečné hory, no ale k té přípravě, tak prostě protože my Češi jsme hrozně tvrdohlaví, tak je potřeba nás pořádně naklepat před smažením, tak tohle bylo to naklepání a pak se budeme navzájem smažit, jak prsíčka tak kýty.

A tak vám přeju, abyste se mohli svým přátelům pochlubit svými pevnými morálními zásadami stejně jako můj známý, který mně na otázku, zda rád šmíruje, odpověděl: “Ani by mě to nenapadlo, já jsem daleko od takových myšlenek, já když si něco nemůžu dovolit, tak se bez toho prostě obejdu. Dokážu si poručit a sladit svá přání se svými možnostmi. Nemůžu si vyrazit se dvěma mulatkami na jachtě kolem středomořských přístavů, protože na to prostě a jednoduše nemám, ale hvězdářský teleskop v mých možnostech je. Tak namísto noční procházky po pláži s nádhernou kočkou pozoruji měsíční krátery. A věříš, že i tam se dá najít hodně erotiky?“

„Kecáš!“

„Ale kde, například letos na Valentýna jsem prožil nezapomenutelný erotický večer. Ona byla  v průsvitných kalhotkách nahoře bez a ležela na nádherné široké posteli.  Já byl v teplácích a ponožkách se svým dalekohledem v domě naproti.“

Autor: Jiří Pospíšil | úterý 9.12.2008 9:30 | karma článku: 19,17 | přečteno: 2200x
  • Další články autora

Jiří Pospíšil

V žádné kuchyni

27.2.2009 v 9:30 | Karma: 21,35

Jiří Pospíšil

Byla krásná, byla milá…

26.2.2009 v 9:30 | Karma: 16,96

Jiří Pospíšil

Také si čtete na záchodě?

25.2.2009 v 9:30 | Karma: 20,17

Jiří Pospíšil

Jsme opice chladného Boha.

24.2.2009 v 9:30 | Karma: 12,80