Pohádka o krásné Yamaze a moudrém Nadovi

Žili byli vedle sebe v jednom malém obchůdku, v jedné zapadlé uličce, na jednom poněkud zaprášeném regálku, krásná a sličná princezna Yamaha ProLogic C 800 a šlechetný a udatný princ NAD 310.

Oba byli z královských rodů Amplifierovců, jen každý z jiné královské větve.

Zatímco krasavice Yamaha ProLogic C 800 pocházela až z dalekého východního císařství Nippon, kralevic NAD 310 spatřil světlo světa ve starobylých komnatách ostrovního království britského.

Oba ale byli urozeného rodu a tak si jeden druhého poněkud degenerovaně dobírali:

„Ach jaký jsi nevzhledný, jak fádní a ošuntělý plechový šat máš, ta šedá barva, ten krupičkový povrch, pod zem bych se musela propadnout, kdybych neměla dálkové ovládání a měla být spouštěna takovým stupidním zeleným knoflíkem jako od výtahu,“ posmívala se Yamaha ProLogic C 800 opravdu poněkud skromně vyhlížejícímu kralevici.

Ten však nezůstal uštěpačné hrdopýšce nic dlužen: „Nic ti nepomůže tvůj elegantní černý šat z ušlechtilého plastu, ani tvůj hrdý štít s bleděmodrým displejem, málo platné je ti dálkové ovládání s dosahem třiceti metrů i přes zeď, když do světa lidí roznášíš písně Eminema! Proč alespoň jednou v životě lidem nedoneseš k uchu překrásné andante z koncertu č. 306 B dur pro varhany a orchestr Georga Friedricha Händela?“

„Užrala bych se nudou, kdybych musela zesilovat to pidlikání!“ ječela Yamaha ProLogic C 800.

„Alespoň jednou v životě bys byla účastna něčeho vznešenějšího než je tupý drumm&base!“ nechával se už také unášet Nad 310.

„Nejsem žádný modlitební mlýnek, moje dvěstěwattové basy rozechvějí všechno sádlo každému zápasníkovi sumó, moje výšky jsou prostě stratosférické,“ docela hystericky křičela.

„Ale co v tobě zbude víc než bludné proudy?“ provokoval NAD 310, „co lidem nabídneš než tu svou hezkou tvářičku, vždyť když poslouchají tebe, čtou si u toho, jedí, milují se, řežou pilou. To když poslouchají mě, sednou si do křesla, zavřou oči a cestujeme spolu po vzdálených zemích, milujem spolu ty nejkrásnější ženy světa, všechno můžeme spolu mít!“ triumfoval NAD 310.

„Ale jen ve snu!“

"Lépe ve snu než vůbec!“

„Impotente!“

„Krávo!“

A tak se škádlívali naši dva potomci urozených rodů, až jednou se zaposlouchali do ticha, které je z ničeho nic obklopilo. Pohlédli na sebe zmateně.

„Co se děje?“ špitla vystrašeně Yamaha ProLogic C 800.

„Počkej, já se podívám, co za cedulku to pověsili na dveře,“ nakláněl se z regálu NAD 310.„Za-vře-no z dů-vo-du e-xe-ku-ce,“ slabikoval, „co je to, nevíš?“

„Nevím,“ špitla vystrašeně Yamaha ProLogic C 800 a přitiskla se pevně k bytelné kovové skříňce NADu 310.

A odteďka už mezi nimi nepadlo ani jediné křivé slůvko, oba se milovali a žili spolu šťastně, dokud je neprodali v dražbě.