Školství v Komenského národě

Dnes (7.2.2011) vyšel v HN žebříček českých vysokých škol. V poslední době se často mluví o státních maturitách, řeší se výrazný propad českých žáků v mezinárodních výsledcích a již dlouho se mluví o celkové reformě školství, přičemž se ale často řeší jen střední a vysoké školství. Základem pyramidy vzdělávání je ale školství základní a je přeci nesmysl rekonstruovat dům a začít od střechy. Nejsem ani pedagog ani člověk, který by se aktivně pohyboval ve školství, co zde píši vychází z mých pocitů a osobních zkušeností s naším školstvím z pozice studenta.

Základní školství má 2 stupně. Na prvním by měl být každý vzděláván všeobecně a líbí se mi plán ministra Dobeše o srovnávacích zkouškách po 5. třídě. Neboť nejen ukáží schopnosti žáka a tudíž zaměření a tempo výuky pro II. stupeň, ale připravují i psychicky na příjimací zkoušky či nějaký závěrečný test (výuční zkoušky, maturita...), které bude muset většina žáků alespoň jednou za život vykonat. Mně osobně by se líbila i myšlenka řazení do výkonnostních tříd jako je to třeba v Anglii, neboť proč se má například jedinec nenadaný na matematiku pachtit v jedné třídě a s jedním učivem společně s matematickým géniem. Toto by mohl být i argument, proč by nadaní žáci nemuseli odcházet na víceletá gymnázia a  jejich nadání by se dalo rozvíjet i na základních školách.

Střední školství je kapitolou samo o sobě a současný trend návalu na gymnázia je zcestný, neboť absolvent gymnázia je fakticky bez vzdělání, protože gymnázium je opravdu jen přípravkou na vysokou školu a dnes je běžné ( znám z vlastní zkušenosti), že na gymnáziích, kterých je i tak zbytečně moc, studují i studenti, kteří ho sice udělají, ale tak tak s odřenýma ušima a navíc po ukončení gymnázia musí na vysokou školu, protože maturita z gymnázia je fakticky nic. Jistě maturita to je, ale bez specializace nemá na současném trhu práce, který se řídí poptávkou a nabídkou v době, kdy má maturitu již kde kdo, velkou cenu. Navíc je faktem, že snad ještě před 10-15 lety chodili na gymnázium jen ti nejlepší a dnes jsou gymnázia zaplavena studenty, kteří by si ještě nedávno na tomto typu škol ani neškrtli. Je nezbytné opět podporovat učňovské a odborné střední školy a vrátit prestiž maturitě, ale i učňovským oborům. Na co by měl zedník vědět, že při hodu mincí je pravděpodobnost taková a taková, znát limity funkcí a vědět, že Oscar Wilde byl homosexuál a napsal něco jako knihu Importance of being earnest? Navíc bych podporoval myšlenku, aby se na gymnáziích mohli žáci specializovat díky seminářům, nejenže je to připraví na VŠ systém, ale proč se má budoucí lékař pachtit s dějepisem na stejné úrovni jako někdo, kdo jej hodlá studovat. Ano ať má základní znalosti, ale pokud ví, co bude ke svému oboru studia potřebovat, ať má možnost si volit nižší a vyšší úroveň daného předmětu, kdy bude zachována gymnaziální všeobecná znalost, ale nebude studenty zatěžovat zbytečnými a jim nepotřebnými informacemi.

Vysoké školství je téma přímo navazující na 2 předchozí a opět je zde nelogický trend, že nemáš VŠ jsi nic. Navíc je na VŠ obrovský nával, ale jaké obory ? Technické obory dnes kvůli nedostatku zájemců ruší přímačky, ale obory typu sociologie, filosofie nebo práva jsou zaplaveny přihláškami. Naštěstí i zde funguje mechanismus trhu a skončí to jako v Německu před 5-7 lety, kdy se každý chtěl stát právníkem a psychologem, ale brzy jimi byl trh zaplaven, mnoho jich nenašlo práci a zájem o tyto obory opadl - je to opět klasická křivka poptávky a nabídky. Zde by měl zafungovat přirozený výběr a soudnost lidí, kteří by si měli zvážit, zda se vyplatí studovat obor bez uplatnění na trhu práce.

Velice se mi líbí myšlenka žebříčků škol, kdy by bylo možné neefektivní školy zrušit a peníze směřovat těm lepším. Horší je ale technické provedení něčeho takového, ale věřím, že pomocí více faktorů lze tyto žebříčky vytvářet.