Po intervencích ČNB se vyrojilo nespočet "erudovaných odborníků", kteří šíří neskutečné mýty o dopadech měnových intervencí ČNB, až mi to nedalo a rozhodl jsem se přispět se svoji trochou do mlýna. Jak si to čtenář přebere, je pouze na něm. ČNB po celou dobu trvání tzv. Krize udělala podobné kroky, ke kterým přistupují státy celého civilizovaného světa a například Čína na umělém podhodnocení své měny částečně postavila svůj ekonomický boom.
ČNB vyvolala na trhu nestabilní situaci, když začala do tržně dané rovnováhy zasahovat svým jednáním, neboť zásobu korun na trhu může libovolně měnit. Přes žvejky mnoha rádoby odborníků, strejců ze IV. cenové v Libni, funguje i ekonomika jako fyzikální rovnováha - dle jednoho z Newtonových zákonů setrvává těleso v klidu, nebo přímočarém pohybu, není-li donuceno vnějším zásahem tento stav změnit. Podobně existovala rovnováha na měnovém trhu, kde se ustaloval kurz přibližně 25 CZK/EUR.
ČNB svojí intervencí udělala to, že najednou vedle hromádky zboží a služeb bude větší hromádka peněz. Neboli, že vše automaticky zdraží, protože peníze budou o něco méně vzácné. To zároveň znamená, že Němec, chtivý koupě nové Oktávky, najednou za svoje euro dostane ne 25, ale hned 27 CZK a proto pro něj bude onen nákup levnější. Což podpoří český export. Až potud je to idylka. Ale kdo není ekonomický amatér, vidí i dále:
Trh i přes intervence stále funguje a protože český export bude více žádaný, budou muset lidé v zahraničí více poptávat korunu, aby mohli kupovat české zboží - i když třeba budou platit svými kreditkami v eurech, vytvoří to ve finále tlak na korunu, neboť ji bude každý chtít. Tedy začne kurz koruny opět posilovat na oněch tržních 25 CZK za EURo a ČNB bude tam, kde byla na počátku příběhu. A bude muset spustit další intervence. Ale nepochybně pravdou je, že českému exportu ony kroky pomohou, ale zároveň sníží domácí potřebu.
Nepochopitelná je ale argumentace ČNB, že se obává deflace, neboli poklesu cen. Naopak, je-li ekonomický pokles - krize byla ve 30. letech, ne dnes, je snižování cen jedním z automatických tržních mechanismů, jak se ekonomika z krize dostane. A tím, že ČNB zasahuje do tržního vývoje, jen oddaluje automatické vyčištění trhu.
Kroky ČNB lze hodnotit různě. Podobné kroky dělají mnozí, ale měnová politika ještě nikdy bohatým stát neudělala. Bohatství spočívá v produktivitě národa a schopnostech obyvatel. Klíč k růstu leží v každém z nás a ne v trezorech Na Příkopech.
POZN.
V diskuzi se objevuje názor, jak je ČR závislá na dovozu. Ale za ten dovoz musí ČR něčím platit a tím něčím, je vývoz. Takže zákonitě musíme i něco vyvážet. A pokud dovážíme, tak již v 19. století bylo ekonomům jasné, že dle teorie výhod mezinárodního obchodu nevyrábí žádná zem vše, ale směňuje se sousedy, neboť každý vyrábí to, co mu jde lépe. A nakonec na tom vydělají všichni - i kdyby ČR dokázala vyrobit vše, tak je výhodnější se specializovat a směňovat s ostatními. Země, které vyrábí vše jsou obvykle velmi chudé, neboť produkují i to, na co nemají vzdělané lidi nebo suroviny a proto to nejsou schopni vyrobit tak dobře vše, než kdyby směňovali. Kdyby platila Vaše teze jak je důležitá soběstačnost, byli bychom jako Robinson - také si vše vyráběl sám, ale na vše nebyl dobrý - kdyby tam s ním byli další 3 lidé, tak jeden by lépe lovil ryby, jeden pěstoval zeleninu.... Spacializace a mezinárodní obchod byl, je a bude klíčem k bohatství - většímu, než bychom sami vytvořili v izolaci.
