Nestabilní armáda je potenciální bezpečnostní riziko

V článku zveřejněného 6.3.2014 v Lidových novinách se redaktor Ondřej Stratilík dotkl poměrně závažného problému AČR. Tím je zneužívání práce přesčas a služebních pohotovostí pro podfinancování resortu a již citelnou personální nedostatečnost AČR.  

Nejzásadnější sdělení celého článku je ve větě:
"Služební pohotovosti musí využívat proto, aby byli schopni plnit všechny úkoly dané zákonem"
Na základě tohoto vyjádření tiskové mluvčí se ptám, jak se k tomuto vyjádření staví personální oddělení a jaké informace v tomto ohledu zasílá NGŠ a ministru obrany? To je přeci alarmující zpráva! Tisková mluvčí Lenka Haberová bez uzardění do médií sděluje, že plnění úkolů AČR není možno zajistit jinak, než nezákonným nařizováním služby! 
Celý problém nazrál do neuvěřitelné šíře. Domnívám se, že je nezbytný komplexní personální audit armády, který odhalí, jak moc je armáda početně a finančně podříznuta ve vztahu k úkolům, které musí plnit! Pokud nikdo zevnitř armády nealarmuje a neupozorňuje na nesoulad, který v článku připouští tisková mluvčí, pak je něco zásadně špatně a má to své hluboké příčiny. Četnost výskytu stížností vojáků je již významná, rozhodnutí soudu jsou jasná a zásadní. Evidentně nejde o ojedinělý jev, nýbrž setrvalý stav. 
Nečinnost armády je již trestuhodná! 
Co se vlastně zamlčuje? Nic jiného, než to, že počet příslušníků ozbrojených sil neodpovídá rozsahu úkolů, které má armáda ze zákona plnit. Kdo schválil takové počty a kdo se podepsal pod nařízení a výnosy, které tuto situaci způsobily? Kdo je zodpovědný za bezpečnostní rizika způsobené nezákonným přetěžováním vojáků? To nikoho z AČR nezajímá syndrom vyhoření, psychologie člověka a důvody, proč je v tomto směru legislativa nastavena, tak jak je nastavena?
Je nutno se postavit k problému čelem a říci na rovinu, v rámci takto nastaveného rozpočtu AČR přestává být schopna plnit tyto a tyto úkoly, nejsou finance.....!
Systemizace pracovních míst má, mimo jiné, zajistit dostatečné počty zaměstnanců/vojáků k plnění základních (i zákonem uložených) úkolů organizace, tak aby je bylo možno plnit v rámci základní pracovní doby zaměstnanců. Prostě armáda má zajistit dostatek lidí a nepřetěžovat je. Pokud se snižují stavy, pak tak lze činit výhradně s ohledem na množství plněných úkolů, nikoli obcházení legislativy! 
Pro neználky - armáda MUSÍ mít nastaveny počty zaměstnanců tak, aby při plnění úkolů nemusela systematicky a cílevědomě nařizovat práci přesčas či pohotovost na pracovišti.
V odpovědi tiskové mluvčí je porušení zákona zcela pregnantně vyjádřeno a hájeno ekonomickým přínosem pro resort obrany! Tisková mluvčí možná ani netuší, že obhajuje nezákonné jednání svých nadřízených a že hájí nezákonné okrádání vojáků! 
Ještě lapidárněji řečeno, žádný velitel, ani NGŠ, nemůže nařídit pohotovost či 150 bez odůvodnění důležitého zájmu služby, jinak porušuje zákon! Co je důležitý zájem služby lze zjistit třeba z výroku Nejvyššího správního soudu 6 Ads 23/2013 - 39. A jak hluboko je problém prorostlý, lze demonstrovat na jednom nařízení. Existují důkazy, že bývalý NGŠ Vlastimil Picek VĚDOMĚ porušil zákon tím, že nařídil pravidelné nařizování pohotovosti na pracovišti a nezabýval se omezením v podobě důležitého zájmu služby. A to nařízením NGŠ AČR č.j. 25-19/2009-1618 ze dne 17.2.2009. To již byly v běhu žaloby na AČR a velení letectva se evidentně krylo v nezákonnostech pomocí nařízení NGŠ. Obdobné praktiky evidentně panují i dnes. Vidím vše, jen ne snahu uvést AČR do souladu se zákony.
To jsou zřejmě důvody, proč spousty lidí stále čeká na správné vyřízení svých stížností, které armáda zamítá na základě stupidní argumentace, která pobuřuje i právní laiky a uvádí v úžas odborníky na právo. Za vším hledej peníze a hloupost a platí to i v tomto případu. 
Nejprve byl někdo neuvěřitelně hloupý a nedohlédl, kam až spory mohou vyústit. Zbavil se "problémových" lidí, problém svého času zametl pod koberec s přáním, ať to utichne. 
Dnes máme podfinancovanou armádu, která není schopna ekonomicky dostát zákonným požadavkům a poddimenzované početní stavy vojáků. To je již riziko, které je nutno řešit. 
Jde o bezpečnost státu. Nestabilní armáda je potenciální bezpečnostní riziko.