Známy Fermiho paradox si klade otázku: když je vesmír tak rozlehlý, s tolika vhodnými místy pro vznik života, proč jsme tedy ještě nenašli žádné stopy po mimozemské civilizaci? Existuje mnoho teorií. Já mám taky jednu.
Jedno z možných řešení známého Fermiho paradoxy je tzv. Velký filtr. Ten tvrdí, že při vývoji života existují bariery, které je tak obtížné překonat, že se do fáze pokročilé civilizace schopné cestování vesmírem dostane jen velmi málo z nich.
Velký filtr si dále klade otázku, zda naše civilizace jím již prošla, a můžeme si tedy oddechnout, nebo nás Velký filtr teprve čeká, a máme se na co těšit.
Pokročilou civilizací si můžeme představit takovou, která je např. schopná vybudovat tzv. Dysonovu sféru. Dysonova sféra je konstrukce těžící energie z hvězdy, a je to hypotetická stavba o které se předpokládá, že by ji velmi pokročilá civilizace mohla chtít vybudovat. Obrovská velikost této konstrukce by pak měla být pozorovatelná teleskopy na obrovské vesmírné vzdálenosti.
Dodávám, že tento článek trochu očekává základní znalost toho, co je Fermiho paradox, Dysonova sféra a proč takový paradox vlastně existuje (kvůli obrovskému množství galaxíí, hvězd a obyvatelných planet ve vesmíru).
No a teď se konečně můžu dostat k mé myšlence. Všimli jste si, jak za posledních několik desetiletí ubylo světoborných vědeckých objevů, jaké učinil např. Albert Einstein? Ví se, že neexistuje způsob, jak by se dalo cestovat rychleji, než je rychlost světla. Určitě mnozí fanoušci Sci-fi skrytě doufají, že se třeba jednou podaří nalézt způsob, jak obrovské vesmírné vzdálenosti překonat.
V současné době nevíme ani jak vyvinout raketu schopnou cestovat rychlostí dosahující alespoň 1% rychlosti světla. I kdybychom to dokázali, tak touto rychlostí bychom k nejbližší hvězdě Proximě Centauri vzdálené 4 světlené roky cestovali přinejmenším 400 let.
Otázka je: Co když se to nikdy nezlepší? Co když nebudeme nikdy schopní rychlejší pohon vyvinout? Co když to zkrátka... nejde. To jsou docela pesimistické vyhlídky a nedivím se, že jsem podobnou cynickou hypotézu nikdy neslyšel v žádném vědecko-populárním pořadu.
A tak mě napadlo - třeba stopy po žádné civilizaci nevidíme, protože zkrátka v určité pokročilé fázi vývoje si prostě řekly, že nejlíp udělají, když zůstanou na své domovské planetě. Když by civilizace stejně nemohla cestovat vesmírem, třeba by došla k závěru, že ani nemá smysl stavět Dysonovu sféru.
Tímto bych rád navázal na něco, co už jsem v populárních vědeckých pořadech slýchal, ale tehdy jsem to nějak nedokázal pochopit a přišla mi ta myšlenka zvláštní - co když vlastně inteligentní život ve vesmíru vlastně ani tak výhodná forma existence, jak se nám zdá, není?
Totiž, když by se ve vesmíru stejně nikam nedalo cestovat, a civilizace by tak byly odkázány jen na svou vlastní planetu, jaký by mělo z hlediska efektivnosti života smysl mít tak vysokou inteligenci? Primitivnější druhy jsou na takové podmínky adaptovány přecejen lépe, už proto, že si ani nepotřebují klást všechny tyhle otázky.
Konec pesimistického blogového zápisku.
