Člověk vytváří vztah s půdou natolik těsně, nakolik věří. Poznání dané z tohoto vztahu utváří člověka. Tyto filozofické poznámky dávají světu to co mu chybí, náhled na působení Boha ve světě, prostřednictví půdy.
Půda je život. Život jaký poskytuje půda je životem druhým. Je to podobné Bohu, kdy jeho život je životem druhých.
- Jedním z úkolů člověka je poznatek, že vše by mělo dostat co mu náleží. Tahle mantra je základní kámen života. U půdy je tato podmínka splněna tehdy, pokud člověk pochopí co půda potřebuje a dokáže jí to dát ve formě jí přístupné.
- Podmínky pro splnění člověka co se týká půdy jsou dvě. Jedna je ve smyslu pochopení principu půdy a druhý aspekt je ten, že člověk bude zasahovat do chodu půdy co nejméně.
- Systém, který půda reprezentuje je starý jako Bůh sám. Proto věz, že dávat půdě porozumění je stejné, jako dávat porozumění Bohu.
- Ve smyslu zákona je a bylo dáno, že půda je prostředek mezi Bohem a člověkem. Slouží k tomu aby člověk pochopil Boha, který si přeje být poznán prostřednictví systému, který reprezentuje.
- Láska dává celému systému tolik, kolik je ochoten člověk dát. Je to spojitá nádoba, kdy na jedné straně je Bůh a celé jeho stvoření a na druhé straně je ten, který se k lásce přibližuje. Tedy Ty, stejně jako On.
- Půda pochází ze samotného principu Boha, kdy Bůh je zdrojem poznání, které předává dál. Stejně působí i půda na člověka. Poznání půdy je o to hlubší co člověk prožívá jako někdo, kdo miluje. Tato láska tak definuje vztah mezi půdou a Bohem.
- Je dáno člověku poznat vše co se týče půdy. U Boha je to jiné, zde člověk tápe a hledá příměry. Půda byla a je jediným zdrojem poznání Boha pro člověka, který věří.
- Půda byla vždy určena k poznání, proto lidé, kteří na ní hospodařili dostali vždy své odpovědi, stejně tak poznání, které bylo společné pro všechny. Rozbitím vztahu člověk – půda, došlo k odklonu od Boha a jeho poznání, kdy moderní člověk nedokáže již dát všemu co jest zapotřebí. Najdou se však lidé, kteří věří. Pro tyto lidi by měla být půda hlavním zdrojem poznání Boha, kdy Bůh povede kroky člověka způsobem takovým, že člověk zažije vše co má zažít.
- Vztah půdy a člověka je dán tím, že lidé věří. K pochopení je důležitý aspekt víry, která zde působí jako prostředek komunikace s Bohem, který přináší všemu stvořenému stejnou měrou, vše co by mělo zažít v daný čas.
- Je těžké vytvořit vztah k půdě v případě, kdy lidé nevěří, skoro by se dalo říci, že je to nemožné.
- Poznatky, které dává Bůh světu se koncentrují v tom co člověk přijímá, nejen v potravě, ale celém životě. Proto buďte trpěliví a snažte se v každé situaci dát co jest potřeba, aby věci dostaly to co potřebují.
Půda je dar člověku a nejen jemu.
Pochopení půdy je dáno lidem stejně jako jiným stvořením, kteří jsou na její plody odkázáni. K tomu se dá uvést příklad toho, že půda je katalyzátor snah toho co tvoří vše živé. Nakonec nastane doba, kdy člověk vše pochopí a půjde dál a nebude odkázaný na půdu jak zdroj potravy. Tato doba je vzdálená, ale nastane. Do této doby se však člověk musí smířit s myšlenkou, že půda je to oč tu běží, protože jej živí tak, že člověk prospívá ve stejném stavu jako je půda. Tato dvojice prodchnutá dvojností je dána tak, že jedno naplňuje druhé, aby byly splněno pochopení obou částí a to tím způsobem, že obě splynou do jednoho. V momentě kdy k tomu dojde nebude zapotřebí člověku půdy, protože jeho strava bude dávána Bohem přímo člověku v podobě v jaké by měla být dána člověku vědomému.
Jak se člověk chová k půdě, chová se tak, jak sám k sobě.
Pochopení je základ snahy člověka o povznešení. Kdo projde do stavu, kdy bude chápat vše, bude člověku nabídnuté vědomí člověka, které nebude strádat dalšími útrapami. Jde v prvém případě o poznání světa, který je věrnou kopií Boha a jeho snah, které vyúsťují do stavu, kdy vše je. Kdo pochopí tato slova bude nadán vědomím člověka, který bude procházet světem jako zahrádkou Boží, která bude dávat takové poznání jaké člověku přísluší, vzhledem k jeho vývoji.
