Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu, zase kočkopes!

              Pokud už přijímáme zákon o odboji a odporu proti komunismu, tak nelze přijímat kočkopsa tak, jak to naši poslanci s oblibou dělají mnoha dalších nejednoznačných zákonech. Jako je například přednost chodců na přechodech, kdy lze tvrdit, že nám občan vstoupil nečekaně před auto a vina je na chodci. Chodec už obvykle nemá šanci cokoliv říkat. K tomu ještě přednost tramvají na přechodech. Opravdu musí jezdit přes přechody tak rychle, že jim brání setrvačnost v případě potřeby zastavit?

              Základní podmínkou

              pro přiznání postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu jsou následující ustanovení.

       1.    Za účastníka odboje a odporu proti komunismu se nepovažuje občan, který v době nesvobody

       a.       byl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek⁾, s výjimkou základní nebo náhradní vojenské činné služby,

       b.       byl evidován v materiálech bezpečnostních složek jako jejich spolupracovník nebo tajný spolupracovník anebo byl členem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, pomocníkem Pohraniční stráže nebo informátorem zpravodajského aparátu Komunistické strany Československa anebo jinak obdobně spolupracoval s bezpečnostními složkami nebo Komunistickou stranou Československa,

      c.         byl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

      d.         byl příslušníkem Lidových milicí,

      e.         byl po 21. srpnu 1968 individuálním členem Svazu československo-sovětského přátelství, s výjimkou těch, kteří své členství ve Svazu československo-sovětského přátelství krátce po 21. srpnu 1968 ukončili,

      f.          byl členem akčního výboru Národní fronty po 25. únoru 1948, prověrkových komisí po 25. únoru 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. srpnu 1968,

      g.         byl studentem nebo absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních nebo vojenských anebo školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy⁾, anebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách,

      h.         byl příslušníkem nebo spolupracovníkem zpravodajské služby cizího státu v době, kdy v tomto státě vládl komunistický nebo komunistickému režimu obdobný režim, nebo

      i.          se jinak dobrovolně, vědomě a aktivně významným způsobem podílel na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci v Československu.

              Dalo by se říct,

              že proti těmto ustanovením nelze mnoho namítat. Ale ten kočkopes je schovaný v ustanovení následného bodu.

       6.    Občanu uvedenému v odstavci 1 se přizná postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu, pokud jeho účast na odboji a odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci. Postavení účastníka odboje a odporu proti komunismu se přizná též občanu uvedenému v odstavci 1, který s nasazením vlastního života vykonal v rámci odboje a odporu proti komunismu mimořádně záslužný čin.

              Tak je z toho zákona

              zase pěkný kočkopes. Bývalí soudruzi z 50 let se probudili a začali bojovat proti komunismu. To lze akceptovat, jako přijatelné probuzení, ale uznání za odboj, či odpor proti komunismu, bývalým soudruhům jistě nepatří a je to zcela kontraproduktivní a nesmyslné, především oproti těm, kteří za boj proti komunismu trpěli v lágrech, či přišli o život. Zcela to degraduje ustanovení bodu č. 1 a je to poslanecký nesmysl. Už vidím naše papaláše, jak jim za jejich dlouhodobou záslužnou práci proti KSČ, v řadách a funkcích v KSČ, bude uděleno uznání v rámci tohoto zákona. Tvořit pitomé nejednoznačné zákonné zmetky, je osvědčenou specialitou našich hluboce oduševnělých  poslanců.

              Když se podívám

              na texty mnoha blogů, kolik teď máme rozhodných a hrdinných protikomunistických bojovníků, kteří nyní zásadově a tvrdě bojují proti komunismu, či vyjadřují svoji hlubokou nenávist ke komunistům a levici, tak si říkám, kde byli za komunismu zalezlí, že o nich nic nevíme a nešli si to alespoň hrdinně odsedět, jako někteří skuteční disidenti. Obzvláště pochybné je to u mladíků, kteří komunismus vůbec neprožili a s plnou vážností papouškují to, co jim jiní nalili do hlavy. Tady vzdělanost naráží na rozum. Připadají mi, jako hrdinní bojovníci proti imperialismu z doby komunismu. Zase klapky na očích a melou, a melou, jako příkladní šplhavci, režimní propagandu, přičemž si vůbec neuvědomují ani pozitiva, které občané i za komunismu dosáhli. Možná, že by to uznání za odboj, či odpor proti komunismu, měli obdržet především tito novodobí komunistů bijci! Život přináší různé pitomosti a tak bych jim to uznání, za ty jejich blogy docela přál. Ostatně beru to, jako demokratický humor, když bývalý komunista Štětina, po 20 letech od převratu, tvrdě bojuje za zákaz KSČM !

                           Novodobí antikomunisti, s chutí do boje, třeba za to bude medaile!