Libye - Demokracie s právem šaría !!!

             Oslavované vítězství NATO ve válečného tažení a bombardování Libye. K tomu ještě představitel nové libyjské vlády Mustafá Abdal Džalíl, který byl v Kaddáfího vládě od roku 2007 ministrem spravedlnosti! Mohli bychom se tomu smát, kdyby za tím nebyla tragedie téměř 50 000 mrtvých Libyjců, afrických utečenců i bezpočtu zmrzačených lidí.

                Možná by chtěli

                představitelé Francie, Britanie a Itálie, Nikolas Sarkozy, David Cameron, Silvio Berlusconi, zavést právo šaría do Evropské unie, ale to by bylo přímo otřesné. Každému zloději by museli useknout ruku v zápěstí. Mnozí političtí představitelé by pak mohli hlasovat pouze zbývajícími pahýly. Děvčata by dostávaly za předmanželský sex 100 ran bičem, ženy za cizoložství ukamenování a  pánové 80 ran bičem za opilství. Přímo skvělá představa pro levné alkoholové občerstvení v poslanecké sněmovně. Za vedení války proti Alláhovi by politici byli zabiti, nebo ukřižováni.

                To co nám v Libyi předvedl

                 obranný pakt NATO při uplatňování rezoluce RB OSN o bezletové zóně nad Libyí nebylo nic jiného, než otevřené zneužívání a překrucování rezoluce RB OSN a to v bezohledném odstřelování a bombardování cílů v Libyi, v porušování embarga dodávek zbraní do Libye a v nasazování speciálních jednotek, poradců a žoldáků do Libye. Dosud probíhá v Libyi občanská válka, kterou si většina Libyjců vůbec nepřála. O tom, že se na tom podílela taky Česká republika financováním NATO, nás ujistil při své návštěvě generální tajemník NATO Anders Rasmussen.

                 Kapitalistická demokracie,

                 navyšuje další bezpočet mrtvých na své konto. Ziskuchtivost mocných se nezastaví před žádným válečným masakrem, zejména, když jde o investice do ropy a do privatizace veřejného sektoru. Obnovu rozbombardované země zaplatí investorům sami Libyjci z peněz za ropu. Vynikající investiční příležitost pro evropské a světové investory, bez finančního rizika. Možná někdo označí kapitalistickou liberální demokracii se svojí roztahovačnou agresivní politikou a propagandou skrytou za lidskými právy, za zločinnou ideologii. Pravděpodobně nebude příliš daleko od pravdy.

                                          Libye – úspěch, nebo ostuda NATO?