Komunismus = nacismus!

Jak se teď říká mezi lidmi, jsou to tam prý všichni parchanti, protože dokázat za 20 let zruinovat ekonomiku země a ještě ji dostat do dluhů, je buď blbost, nebo zlodějna. Za to by se prý měli stydět všichni, co se na tom podíleli ! Měli by prý honem zdrhnout domů, neukazovat se a raději se zahrabat do těch svých financí, co si nakradli. Zkrátka lidi, jsou tak trochu, „od huby“, zejména ti nezaměstnaní, kterých kvapem přibývá ! ------- Rozhodl jsem tento petit ponechat v úvodu mých článků, týkajících se politiky do sněmovních voleb, aby si všichni voliči ve volbách uvědomili, že není jiná cesta ke změně politiky, než vystavit parlamentním stranám ve volbách jednoznačně stop!  Volme všichni neparlamentní strany ! Tímto způsobem je tam dostaneme! Za čtyři roky, politické strany a politiky, kteří se neosvědčí, znovu nezvolíme ! -------- Vyčistíme tím politickou scénu. Dosáhneme změny politiky i přes překážky, které současná politická garnitura, klade neparlamentním stranám. Volte pravicové, či levicové neparlamentní strany ! Důležitá bude skutečnost nevolit současné parlamentní strany ! Tím současné neschopné politiky vyhodíme z jejich pohodlných křesel ! Jinak se změny politiky, nikdy nedočkáme !

Nesmysl, kterým se snaží někteří politici a média

změnit názory ve společnosti, spojovat neporovnatelné, měnit význam historie a ovlivňovat veřejné mínění. Ubohost rovnající se vlastní inteligenci autorů. Ve své ubohosti zcela opomněli zásadní rozdílnost ideologií a cílů, těchto totalit.

Srovnávat německou ideologii o nadřazenosti německé arijské rasy

nad ostatními národy, jejíž cílem bylo nastolit násilím německou nadvládu nad světem, s naivní ideologií komunismu o beztřídní internacionální komunistické společnosti, je opravdu praštěné na hlavu. Opomíjejí skutečnost, že Němci nás okupovali, jako cizí mocnost a bez jakékoliv zábrany, nám tady vraždili naše lidi. Komunismus jsme si tady nastolili sami. My sami, tedy naši otcové, ve volbách v roce 1946, naprostou většinou hlasů zvolili komunisty. Ano, přiznejme si tuto skutečnost. Je to součástí naší historie. Byli jsme to my a nesvádějme to na cizí poradce a vlivy.

President Dr. Edvard Beneš udělal v roce 1948 pouze to,

co chtěla většina společnosti. Neměl jinou volbu. O tom, že menší část společnosti s komunistickým převratem nesouhlasila, kladla odpor politice komunistickému režimu a znárodňování, je skutečnost. Tento odpor komunistický režim potlačoval v padesátých a šedesátých letech bezohledným násilím, zastrašováním a procesy se svými odpůrci. Největší ostudou komunistů je poprava Dr. Milady Horákové, poslankyně České strany národně sociální. Značný a podstatný podíl na tomto zločinu nesou právníci a soudci, kteří v plné míře sloužili požadavkům režimu. Naši komunisté zásadně porušili své předvolební sliby o demokracii, o svobodném podnikání a nastolili totalitní režim, tedy totalitní komunismus s nadvládou komunistické strany a komunistů. To nebyl žádný socialismus. Socialismus nelze definovat, jako totalitu. Byli jsme to my sami, kteří jsme si tady budovali komunismus. Dokonce jsme se, během dalších desetiletí, stali spolu s Východním Německem, ozdobou komunistického tábora, s totálním znárodněním a s pozitivní hospodářskou bilancí, ze které jsme bohatou měrou podporovali komunistická hnutí po celém světě.

Nesvádějme to na jiné.

Byli to především naši politici, kteří velmi intenzivně lezli do Moskvy, opěvovali vše co bylo ruské a snažili se nám tady zavádět, často úplné nesmysly, okopírované z Ruska. Stali jsme se pevnou součástí rozdělených světů a tvrdou komunistickou hradbou na hranici železné opony, mezi západem a východem. Společnost si zvykla na komunistický režim a žádný podstatný odpor neexistoval. Společnost byla platově nivelizována a žádné třídní rozpory neexistovaly. Bída a nezaměstnanost se prakticky  nevyskytovala. Přesto začala klíčit nespokojenost. Komunisté nestačili uspokojovat stoupající nároky a požadavky společnosti a potlačovali, jakékoliv demokratické a svobodné názory. Nedostatek bytů, omezená možnost vyšších výdělků, protekcionismus a nerovnost mezi straníky a nestraníky vyklíčili v růst odporu. Komunisté se v roce 1968, snažili realizovat pod vedením Alexandra Dubčeka reformu a pod tlakem společnosti uvolnili cenzuru. Vzniká KAN a K 231. Hlavním ideologem opozice byl sociolog Ivan Sviták. Společnost požaduje zrušení vedoucí úlohy KSČ a zavedení demokratického socialismu ! To naráží na odpor tvrdého komunistického jádra, které označuje reformu za kontrarevoluci a opakovaně se obrací na pomoc k Moskvě. Rusko je zděšeno ideí demokratického socialismu a možným narušením železné opony mezi Západem a Východem. S tichým souhlasem USA dochází v roce 1968, k okupaci Československa. USA neměli zájem na změně bezpečnostních poměrů v Evropě.

Naprostá většina národa,

bez ohledu, zda se šlo o nestraníky, či komunisty, jednotně protestuje. Dlouho neviděná jednota národa v nenásilném odporu proti okupaci. Ve fabrice ČKD probíhá tajný sjezd KSČ, který se rovněž staví proti okupaci. Dosud nebyli potrestáni žádní zrádci, kteří spolupracovali s okupanty na zajištění průběhu okupace. Rusko nemohlo připustit oslabení železné opony a nakonec se souhlasem našich poslanců, u nás zůstávají na časově neomezenou dobu. Nastává doba normalizace. Komunisté se snaží odstranit napětí ve společnosti a zahajují rozsáhlou výstavbu bytů a nových sídlišť. Staví se přes 100 000 bytů ročně. Rovněž v ekonomické oblasti se částečně uvolňují poměry. Kupují japonskou licenci na výrobu barevných televizorů, pro uspokojení poptávky. Po Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě si komunisté nedovolují tvrdě zasahovat proti disidentům. Přesto jsou disidenti sledováni, vyslýcháni a dle možností z různých důvodů zavíráni, či tlačeni k emigraci.

Nástupem Gorbačova dochází

k rozpadu východního komunistického bloku. Hlavní podíl má Polsko se svojí Solidaritou, pak následují další státy a dochází k sjednocení Německa. V Československu nemá odpor proti komunismu větší podporu. Nová vzdělaná komunistická generace zahrnuje 80 – 90 % technické a hospodářské inteligence. Veškerá státní a obecní správa, včetně bank, je plně obsazena komunisty. Prognostika vyhodnocuje možný vývoj po změnách v okolních státech. Rozhodující složky KSČ a STB zjišťují, že případná změna je neohrožuje, ale naopak jim dává možnost vyššího upatnění a finančních zisků. Komunistická elita a STB se připravuje na případné změny a předání moci. Zajišťuje se příprava a organizace skartace komunistických dokumentů, zejména dokladů v mocenských složkách. Těch dokumentů bylo tolik, že to pak, ani nestačili všechno kapacitně skartovat. Připravují rovněž systém organizace chování komunistů. Po případné změně, musí komunisté zaujmout vhodné pozice ve společnosti, které jim umožní využít změn ve prospěch komunistů a členů STB.

Vzrůstal tlak na realizaci změny.

Vedení KSČ musí, v případě změny, zajistit, aby nedošlo k postihu komunistů. Ve společnosti není silná opozice, která by mohla poskytnout záruky. STB se uchyluje k provokaci zmlácením studentů na Národní třídě. Konečně se tvoří dostatečně silný blok odporu. Začínají jednání. Komunisté mají během jednání zajištěnou bezpečnost pomocí milicionářů, kteří zůstávají v autobusech v různých částech Prahy pro případ, že by se jednání vyvíjelo mimo hranice stanovené KSČ. Dochází k dohodě a sametová revoluce vítězí. Lze jen konstatovat, že o komunistické taktice, pravděpodobně neměli disidenti žádné informace a ani nevěděli, že z jejich jednání jsou vynášeny informace pro STB, která celý proces řídila. V průběhu změn pouze vyměnila Adamce, budoucím předsedou vlády Čalfou.

V politice převládá primitivismus.

V jednání našich politiků se odráží historická neschopnost spoléhat se na vlastní síly a na jednotu národa. Nejsme schopni realizovat vlastní odpovědnou a nezávislou národní politiku. Opět děláme kašpárka. Uznáme Kosovo přesto, že Srbové v roce 1938, nesouhlasili s německou okupací Československa, jako jediní v Evropě. Ostudné poděkování ! Co si o našem charakteru mohou myslet ostatní státy a Srbsko? Při schvalování Lisabonské smlouvy, nejsme schopni jednoznačného postoje. Neschopnost Schwarznberga a Senátu, musí zachraňovat president. Místo spoléhání na sebe, hledáme ochránce a cizí záruky. Strašíme Ruskem, se kterým si podává ruku celá stará Evropa i USA. Trpíme historickou ublížeností, strašákem ze všech stran a zase se klaníme staré šlechtě. Místo sjednocování národa a jeho zájmů, likvidujeme solidární systémy. Místo podpory národního cítění a hrdosti na nevýbojnou historii našich otců, manipulujeme s historickými fakty a špiníme vlastní historii. Ostuda na to pohledět ! Státům v EU musíme připadat, jako zaostalý stát s primitivní politickou scénou. Při tvrzení, že  KOMUNISMUS = NACISMUS si asi klepají na čelo. Zapomínáme na skutečnost, že občané Evropských státu dobře vědí co to byl nacismus a komunisté v těchto státech  jsou pevnou součástí jejich politické scény. Hloupě urážíme občany jiných států. To, že naše Poslanecká sněmovna a ještě k tomu Senát, zakázaly srp a kladivo, jako symbol, tomu snad ani nevěří.

To není žádná obhajoba totalitního komunismu, ale pouze skromná žádost o rozum !