Děravý balíček .....

Ta krize je taky k něčemu dobrá. Odkryla skutečný stav hospodaření v naší republice. Rozkradli jsme hospodářství, rozprodali co se dalo, vyprázdnili jsme státní pokladnu a nakonec jsme se zadlužili jako pitomci.

Jsme dle vyjádření elit v tom všichni. Žili jsme si nad poměry, baštili jsme jako zbohatlíci, tak teď si musíme všichni utáhnou opasky ! Opravdu všichni ???

Nebylo by vhodné napřed se zeptat, kdo za to může a kam se ty prachy ze státní kasy rozkutálely ?

Že by za to mohli, důchodci, či zaměstnanci soukromých firem, tak to asi ne !

Že by za to mohli maminky na mateřské dovolené, to snad taky ne !

Že by za to mohli invalidé a postižení, to asi taky ne!

Že by za to mohli nezaměstnaní, kteří nemohou sehnat práci, to taky ne !

Že by za to mohli běžní zaměstnanci státní správy, škol a zdravotnictví, tak to asi taky ne !

Je asi čas se ptát.

Proč Státní banka nezasáhla včas a nevydala odborná stanoviska k hospodaření a zadlužování ČR a proč je nakonec sama ve značné ztrátě ?

Proč naše vlády stále pokračovaly ve značném zadlužování ČR ?

Kdo nám tady plundruje státní pokladnu, že jsme téměř v bankrotu ?

Republika je taková větší firma, kterou vlastní občané a financují její chod ze svých daní.

Co dělat s vedením takové firmy, když se firma propadá do bankrotu?

Je to jednoduché. Vyházet špatné manažéry a zvolit zcela jiné!

Ve volbách budou mít občané jedinečnou příležitost. Nevolit politické strany, ani poslance, kteří se na předchozích vládách podíleli. Chtě, nechtě, musíme to zkusit s jinými politickými stranami!

Poslanec Kalousek tvrdě obhajuje platovou diversifikaci. To je celkem správné, ale jaksi nechápe, že ta platová diversifikace financovaná ze státní kasy, musí mít stanoveny přijatelné meze. Problémem je skutečnost, že se na rozhodování, mající na svědomí úpadek hospodaření a plundrování státní kasy, se podíleli právě osoby, které si stanovili naprosto neúměrné platy. Tady se musí udělat pořádek!

Je to jednoduché, stanovit nejvyšší kancelářský plat ve státní správě a státních podnicích, třeba na maximálně dvojnásobek průměrného platu !

Pokud si někdo myslí, že je platově nedoceněn, může přejít do soukromého sektoru, kde si může vydělat, kolik je mu libo. Nezaměstnaných je spoustu a nikdo není nenahraditelný a soukromý sektor uvítá další schopné podnikatele!

Pokud republika potřebuje ohodnotit mimořádně přínosného úředníka, tak je potřeba, aby byl jeho osobní ohodnocení schváleno na úrovni vlády a to jen na určité období.

Se zrušením veškerých náhrad poslancům a senátorům, vzhledem k výši jejich platů, by měla přijít některá z nových politických stran. Buď tento postup, nebo snížení jejich odměn.

Odpovídající snížení platů by se mělo týkat i místní samosprávy a místní státní správy.

Zkrátka s penězi občanů, které získává státní pokladna se musí začít nezbytně šetřit!

Ministr Janota jistě dobře ví, kolik peněz vyčerpají ministerstva ze státní pokladny na financování různých poradenských firem, na množství nejrůznějších nadací a kolik různých, často zcela zbytečných činností, financovaných ze státních financí, přenáší státní správa na často přátelské soukromé firmy, místo toho, aby je sama zajišťovala příslušnými státními zaměstnanci. Náklady se zvyšují o zisk těchto firem.

Ministr Janota jistě dobře ví, které státní úřady a instituce je možné bez závažných důsledků zrušit a přesunout jejich činnosti do běžných činností ministerstev. Rovněž by měl zajistit, aby v správních radách státních společností byli úředníci, kteří tímto budou plnit své běžné pracovní činnosti a nebudou brát další zvláštní odměny. To by se mělo vztahovat i na zaměstnance podniků se státní účastí, zasedajících ve správních radách.

Naše státní správa musí zajistit potřebné a nejnutnější činnosti co nejlevněji! Rozhodně nelze akceptovat celoplošné snížení platů, které postihne úředníky, učitele a zdravotníky, kteří nemají ani průměrný plat! Na snížení jejich platů se promítne zvýšení cen v důsledku navýšení DPH.

Je zcela neúnosné, aby průměrný plat ve státní správě přesahoval průměrný plat v soukromém sektoru, který tvoří hodnoty a svými daněmi financuje státní sektor. Zaměstnanci státního sektoru si musí uvědomit nutnost podpory soukromého podnikání, jinak státní pokladna nebude mít peníze na jejich platy.

Obdivuhodné jsou tanečky kolem loterních společností. Je nutné pro tyto společnosti stanovit co nejvyšší únosné daně a zároveň stanovit podíly z obratu, určené jako povinný podíl na výhry občanů tak, aby nedocházelo k neřízenému okrádání sázejících občanů a zajistit nekompromisní kontrolu tak, aby nedocházelo k fiktivním výhrám, které zpětně předávají peníze do kapes loterních společností. Financování sportovních aktivit by mělo probíhat zásadně přes státní správu. Jistě by nebylo od věci v současné krizi, posoudit možnost znovuobnovení provozu státní loterie.

Ostatně pokud se podíváte na politickou scénu, vyvolává to dojem pravděpodobnosti, že skutečnou vládu má dosti silná elitní skupina, zahrnující elitu z ODS, KDU-ČSL  i ČSSD. Ostatně to dokládá i střídavé obsazování různých vysoce placených pozic ve státní správě, či podnicích se státní účastí, politiky. Nejnovější je pohled na ČSA. Tvrdíka z ČSSD, vystřídal Kočárník z ODS, který po skvělém ovládání tohoto podniku z pozice předsedy správní rady ČSA raději rezignoval. Kolik činili jejich příjmy a kolik mají tito elitní politici dalších obdobných  pozic, se dá těžko zjistit. Skutečností je, že mají nesporný podíl na finančním propadu ČSA. Kupodivu neúspěšný Tvrdík v ČSA, se stal manažérem voleb ČSSD. Dalším potvrzením elity je účast kandidáta ČSSD Urbana na jachtě s Topolánkem. Zkrátka je celkem jedno, zda volíte ČSSD, nebo ODS. Volíte stále stejnou elitní skupinu, kde se část tváří sociálně a druhá konzervativně. Nakonec si stejně rozdělí pozice pro elitu mezi sebou. Problémem jejich vlád je další zadlužení, další zhoršení životních podmínek občanů a naprostá neschopnost vyrovnat se s rostoucím státním dluhem.

Právě v době krize je potřeba udělat veškerá opatření k zajištění vyrovnaného státního rozpočtu. Jinak nelze předpokládat, že po přechodu do růstového období budeme schopni konečně začít splácet obrovské dluhy, které nám neodpovědná politická elita nastřádala.

Doufejme, že pan Janota si vezme příklad z ČSA a začne, alespoň zásadně krátit nejvyšší platy ve státní správě a státních podnicích. Ostatně i stanovení nejvyššího dosažitelného důchodu na dvojnásobek průměrného důchodu, by mohlo přinést potřebné úspory v důchodové oblasti a být přijatelné pro většinu společnosti.

Ministr Janota zcela nepochybně respektoval, jako finanční odborník, pochybné hospodaření předchozích finančních ministrů a dnes je na něm, aby předvedl, jak se má odpovědně hospodařit se státními prostředky. Je potřeba začít bez ohledu na tlaky stranických elit.