Co nového v hospodě „Na Slamníku“

                Na svahu nad Stromovkou, směrem k Bubenči, vedle kostela sv. Gotharda stojí stará a památná hospoda „ Na Slamníku“, která přežila přes století všechny války a rvačky našich předků, kteří se prali s Buršáky i s Leteňáky, protože to území patřilo v mé blahé paměti k Bubenči a místním Dejvičákům, tedy partám kluků ovládajícím území kolem Dejvické ulice, lépe než VB a kriminálka dohromady. Zda do hospody chodil na modlení páter z vedlejšího kostela nevím, ale o tom, že místní štamgasti po uzavírací hodině při odchodu v mírném opojení znečišťovali vedlejší Boží chrám, je jisté. Přesto poskvrněný Boží chrám stojí dodnes.

                Rád občas zasednu do hospody,

                která na vás dýchne historií a připomene časy mládí, kdy jsme v ní s partou ostrých Dejvických kluků dost často trávili ulejvárnu ze školy, nebo z práce, od otvírací hodiny, až do pozdního večera. Hrávalo se tam na kytary, hrál se kulečník, nebo s kartami mariáš. To pivo bylo stejně dobré, jako dnes, ale za pár korun. Trochu se to změnilo, ale vzpomínky nevymažeš. Bubeneč byl už za komunistů stejně, jako dnes, rezidenční čtvrtí Prahy s centrem zastupitelských úřadů a sídel STB, VB i kriminálky, dnes BIS, PČR, či NBÚ, včetně rezidence USA a tak nikdy nevíte na koho narazíte, ale dobré pivo všechny hroty otupí.

                Zasedl jsem ke stolu,

                hned vedle party chlapů, kteří jako obvykle probírali nejnovější události. Menší chlap, s kulatým obličejem kterému říkali Franta, povídal „ Je to zoufalý, Papírenská ulice je pod vodou, nikoho tam nepustí, čistička nejede, kanalizaci pouštěj do Vltavy a já tam nechal v kanceláři mobil. Chudák stará mne teď nemůže dohnat. Bude si myslit, že jsem se utopil.“ „Buď v klidu, alespoň nemusíš utíkat domů,“ povídá mu na to o něco starší chlap s prohnutým nosem, kterému říkali Robert. „Když si představím to zoufalství vytopených lidí a co je čeká za práci, až voda opadne, tak mi je z toho špatně. Hlavně, že se ti tajtrdlíci na Pražské radnici hádají o tom, kdo bude primátor a přitom stavějí zábrany, až když už jim teče do holínek. Boží dopuštění!“ povídá na to Karel, který vypadá, jako hubený páter, nebo vysoký úředník, s krátce střiženými a upravenými vlasy ve vyžehleném obleku.

                „Dej pokoj s tím pitomým Bohem!

                To těm vytopeným a zoufalým lidem nepomůže! Připomíná mi to spíš tu špinavou církevní zlodějnu, co teď ještě ke všemu odklepl ústavní soud,“ odpověděl Petr, taky asi čtyřicátník v obleku s namodralou  košilí a pruhovanou kravatou, připomínající tak trochu vrchního kriminalistu, nebo vyššího pracovníka NBÚ. „ Ten nově jmenovaný profesor Putna měl v něčem pravdu. Jsou to všechno katolické buzny!“ odpověděl mu další účastník jejich diskuze, nějaký Ota v trochu pomačkaném kvádru s mohutnou postavou připomínající šéfa vyšetřovatelů. „Další pivo pánové?“ vmísila se do rozhovoru pěkně naducaná servírka, která se přitočila ke stolu. „Jistě, ještě další kolo,“ objednal mohutný Otík a když servírka poodešla ještě šeptnul „Pěkný prsa, co?“

                „Mají hájit ústavu!

                Tedy ten nejvyšší ústavní princip a to je vůle lidu, ale toho se bojí. Místo toho si  soudci chrání pouze svoje zadky a opakovaně zvyšují platy soudcům“, řekl na to Petr s pruhovanou kravatou a ještě dodává, „Vyházet je všechny, kašlou na vůli lidu úplně stejně, jako politici. Kde je ústavní referendum občanů? Jsou to lumpové horší, než komunisti!“ „Tady je to pánové,“ vmísila taktně do rozhovoru naducaná servírka s mohutnými prsy a položila jim na stůl půllitry piva s čerstvou bílou pěnou. Ještě jim napsala čárky na účtenky. „Tedy opravdu  pěkný prsa a výstřih jí opravdu sluší,“ dodal Franta s kulatým obličejem, když odešla s úsměvem od stolu..

                „Jestli někdo jásá nad touhle špinavou demokracií,

                tak buď už musí mít nakradeno, nebo je zrovna u lizu, jinak je dement a to za předpokladu, že nebudeme počítat skutečné restituenty. Rozkradený stát, vykradené hospodářství, okrádaní lidí, na které posílají exekutory a k ještě k tomu pytel dluhů, nezaměstnaných a bezdomovců.“ „V takové bídě a srabu tenhle stát za komunistů, kteří tenhle stát postavili od války na nohy, ještě nebyl a to si ti šaškové dovolí ještě po téměř 25 letech své vlády strašit komunisty,“ přisazuje si Petr. „To je sice pravda, ale ty jejich revoluční popravy a poválečné svinstvo co dělali po válce v padesátých letech, už komunistům nikdo neodpáře. Zejména popravu Dr. Milady Horákové“reaguje hubený Karel. „Nesmysl, ty zlodějské církve byly v naší historii mnohem horší a už  nám zase rozkrádají naši zem. Chtělo by to Jana Žižku a vyhnat ty zloděje palcáty až do Říma,“se zápalem odvětil Petr s pruhovanou kravatou.

                „Špatný je to teď s těmi cikány.

                Roztahují se tu, jak chtějí. Když jsem viděl, jak ta jejich cigánská smečka v Duchcově se sesypala na ten manželský pár, tak jich mám plné zuby a to si klidně dovolili před policejní stanicí. Zavřel bych je všechny až by zčernali!“ povídá Otík s mohutnou postavou. „Zase to chtěli ututlat, jako se to dělalo za komunistů a místo stíhání účastníků, vyšetřují kdo poskytl záznam z policejní stanice mezi lidi“ přidal se Petr s namodralou košilí.“ Zase s tím manipulují. Stíhají pouze 5 pachatelů a proč ne ty ostatní? Měli by jit před soud pro neposkytnutí pomoci a většinou pro spoluúčast při trestním jednání. Pokud to budou dělat tímto způsobem, tak se nic k lepšímu nezmění,“ dodal ještě Petr.

                „Chce to pořádnou pozitivní diskriminaci!

                Zkrátka žádný cikán bez práce. Všem umožnit veřejné práce na celý den s polední přestávkou pod dohledem obecního úředníka za asistence obecní policie a pokud někdo z rodiny  nebude chodit do práce a pořádně dělat, tak jeho rodina nedostane žádnou sociální dávku a bude vymalováno,“ navrhl Robert s prohnutým nosem a ještě dodal „Nebudou mít čas na lumpárny a zlodějny a bude klid, jako za komunistů. Ti to s nimi uměli. Dělali ve vězení na stavbách, na plné obrátky. Pokud jsou  plné věznice, mohou si sami postavit nové i bez státních zakázek!“ „Tak takovou pozitivní diskriminaci bych považoval za tu správnou a hlavně účinnou. Ještě si v kriminále na sebe vydělají!“ souhlasil Otík s mohutnou postavou. „Ale to by nám ti cikáni z Čech velmi rychle zdrhli,“ konstatoval s úsměvem Franta s kulatým obličejem.

                 Můžeš chtít co chceš ....!

                 Ale tahle vláda je k ničemu. Praktikující katolík a předseda vlády Nečas se nechá urážet od nabubřelého katolického ministra financí Kalouska, který s cisternou na letišti se snaží narušit naše vztahy s Ruskem v době, kdy se Nečas s ministrem Kubou snaží rozšířit obchodní vztahy s Ruskem a možná jen proto, že nechal ospalého ministra zahraničí Schwarzenberga raději doma,“ rozohnil se Karel s vyžehleným oblekem. „Kalouskovi to projde, jako vždy bez postihu. Být to někdo jiný, tak by za zneužití pravomoci seděl už za mřížemi,“ přidal se Robert s prohnutým nosem. „Tahle vláda je k ničemu, ale počkáme si, protože ten nový zákon o úřednicích má přinést téměř 100 mld. Kč navíc a to bychom měli využít. Ještě k tomu si budeme moci přivydělat na pedagogické, či ediční činnosti a podnikat tak, jak si to domluvíme s šéfem úřadu, takže se nic nezmění. Pouze budeme blbnout podle nového zákona. Dobře placený státní flek, zůstane vždy nejlepší a nejspolehlivější pojistkou,“ přidal se Petr s pruhovanou kravatou. „Karty prosím, paní servírko,“ zavolal Robert s prohnutým nosem a naducaná servírka vytáhla karty ze skříňky za pultem a za chviličku je položila je na stůl. „A ještě k tomu další pivečka, krásko!“ zavolal na pěknou naducanou servírku Franta.

                 Dopil jsem, zaplatil a pomalu odcházel.

                 Na vedlejším stole šustili karty a občas znělo „Flek, Re, Tutti, .....i nějaké břitké a veselé narážky mezi hráči. Slyšel jsem dost, aby bylo o čem přemýšlet!

                                       Česká hospoda patří k našemu domovu!