Bohuslav Sobotka ještě zdaleka nevyhrál

                Rozložení poslanecké sněmovny s účastí sedmi politických subjektů nabízí množství variant vládních koalic i menšinových vlád, ale Sobotka musí volit řešení, které mu zaručí úspěch, tedy prosazení co nejširší části programu ČSSD a zajištění stability vlády s rozhodující pozicí ČSSD.

                Pokud Sobotka nebude úspěšný,

                tak jeho podpora ve vedení ČSSD dostane vážnou trhlinu a Hašek bude zpět, jako oprávněný kritik. Hašek sice udělal nesmyslnou chybu, když v rámci své nedočkavosti uspořádal schůzku u presidenta v Lánech ještě dřív, než se mu podařilo sesadit Sobotku, ale stále zůstává silným politikem v rámci ČSSD a neúspěch Sobotky by ho mohl vrátit mezi špičky ČSSD.

                Hnutí ANO, pana Babiše

                je se svým ziskem mandátů logický partner ČSSD, kterého nelze opomenout a proto by hlavní jednání Sobotky mělo směřovat k nalezení shody a taktiky s Hnutím ANO. Ze strany Hnutí ANO se dá předpokládat vstřícné jednání i v problematice církevních restitucí. Zásadní požadavkem Hnutí ANO je nezvedání korporátních daní. Ústupek ČSSD v této věci se dá očekávat i když není vyloučena dohoda na úpravě daní u bank i pojišťoven, či zrušení daňové výjimky pro církve. Problémem bude obsazení pozice předsedy sněmovny, který si ČSSD potřebuje zajistit pro případ rozpadu vlády, kdy předseda sněmovny navrhuje v třetím pokusu premiéra vlády. Půjde především o to, jakou kompenzaci Hnutí ANO nabídnout. Ztráta pozice předsedy sněmovny by pro Sobotku znamenala částečný neúspěch.

                 KDU-ČSL jenom potvrdila,

                 že stoji na své standardní klerikální politice, obhajující především zájmy církví i s obvyklou snahou, dostat se do jakékoliv, tedy levicové, či pravicové vlády, za všech okolností. Společné zdanění manželů a podpora rodin je oproti zásadní obhajobě církevních restitucí, které odmítá většina občanů, druhotná záležitost, která KDU-ČSL sloužila především k volebním účelům, aby se KDU-ČSL dostala do poslanecké sněmovny. Taktika jednání KDÚ-ČSL s požadavkem, aby se stala rozhodující silou při složení vlády 6+6+3 pro KDÚ-ČSL, je pro ČSSD zcela nepřijatelná, protože si ČSSD si musí zachovat ve vládě, alespoň minimální většinu. Jednání ČSSD s KDU-ČSL bude rovněž velmi problematické s ohledem na zásadní pozici ČSSD, týkající se odložení církevních restitucí o rok a dosažení úpravy zákona o církevních restitucích. Ústup z pozic ČSSD i na zajištění rozhodujícího postavení ve vládě, by pro ČSSD znamenal ohrožení stability vlády a pro Sobotku by byla koalice s KDU-ČSL při akceptaci jejich požadavků zásadní neúspěch.

                 Sobotka bude muset

                 posoudit a navrhnout Hnutí ANO alternativu založení společné menšinové vlády ve složení 8+7 pro Hnutí ANO, s využitím rozdělení sněmovny a zajistit si podporu programového prohlášení vlády, za příslib podpory některých zákonů od Hnutí Úsvit Přímé Demokracie Tomia Okamury, protože Hnutí ANO by s velkou pravděpodobností nepřistoupilo na otevřené dojednávání podpory menšinové vlády ze strany KSČM. Tomio Okamura bude mít úspěch i když se mu podaří prosadit jenom část navrhovaných zákonů a Sobotka může získat pozitivní hodnocení v ČSSD, za dodržení vládní většiny a otevření cesty k změně církevních restitucí, se kterými Úsvit Přímé Demokracie Tomia Okamury rovněž nesouhlasí.

                 KDU-ČSL představuje

                 pro Sobotku podstatné komplikace, protože omezuje svůj souhlas s úpravami církevních restitucí, jenom na základě souhlasu jednotlivých církví, o což se v podstatě nemá smysl ani pokoušet a ještě požaduje rozhodující pozici ve vládě, což by KDU-ČSL umožnilo při získání podpory Hnutí ANO, podrazit sestavenou vládu ČSSD a nastolit pravicovou vládu s ODS a TOP 09, se kterými KDU-ČSL hodlá nyní rovněž jednat. Naopak Hnutí Úsvit Přímé Demokracie Tomia Okamury je vstřícné k úpravě církevních restitucí a požadavek na prosazení zákonů, které se příliš neliší od návrhů ČSSD, není podstatnou překážkou k dohodě. Nezbývá, než Bohumilu Sobotkovi držet palce, aby se mu

                              komplikovanou situaci podařilo úspěšně vyřešit.