Balík přímých plateb a úvěrů navržený EK na oživení ekonomiky EU vypadá moc hezky, ale

ty dluhy EU, které by musely splácet jednotlivé státy EU, už přitažlivé vůbec nejsou. Možná by se měli premiéři států EU zamyslet nad tím, o co vůbec jde. Že v pozadí této solidarity stojí láskyplná Angela Merkelová je téměř jisté

Neschopnost EU i EK 
v průběhu pandemie COVID–19 ukázala realitu, že státy EU se bez ohledu na EU, či Schengen, budou především starat sami o sebe a o své občany s tím, že si uzavřou vlastní hranice dle své potřeby a že si sami budou zajišťovat nedostatkové ochranné pomůcky i potřeby pro zdravotnictví a to bez ohledu na EU, či EK. 

To se jistě nelíbilo
Angele Merkelové a tedy ani vedení EU, či EK. Není pochyb, že EU je pro Německo z hlediska příjmů a to nejen z dividend, téměř zlatý důl a teď tady hrozil přímo neřízený rozpad EU. Možná i slzu uronila, ale nějaké to samostatné rozhodování států EU by jistě v rámci Lisabonské smlouvy nedovolila, zejména po tom průšvihu s Brexitem.

O tom, že EU řízená Německem,
nemá zájem akceptovat nějaké hranice států, ale chce společnou láskyplnou Evropskou říši regionů EU není pochyb a tak kontroly se s podivem přestaly konat na hranicích a byly posunuty namátkově až za hranice a v rámci vzájemné solidarity byli někteří pacienti ze Španělska, přijati i v Německu a pod.. Vzájemná pomoc mezi státy se odrazila mimo jiné i při výpomoci mezi státy poskytnutím ochranných pomůcek, či zdravotnických potřeb, což by, ale na žádost postižených států probíhalo i bez snahy EU, či EK.

Vypadá to, 
že občané a politici jednotlivých států EU ještě dostatečně nepochopili, že jsou v rámci Lisabonské smlouvy především občany EU a tak Angela Merkelová spolu s Emmanuelem Macronem přišli s ohromujícím balíkem pro obnovu a oživení ekonomiky EU, který zahrnuje i budoucí přechod k zelené a digitální budoucnosti EU, jež následně posvětila EK v současné dluhové formě, přestože navrhovaná výše dluhu je zcela nesmyslně a neúměrně násobně vyšší, než skutečné ztráty EU vzniklé epidemií COVID–19. Není proto vůbec jisté, zda autoři navrženého dluhového fondu skutečně počítají se splacením takového dluhu.

Německo to v podstatě neohrozí,  
Francii to velmi pomůže, Španělsko i Itálii to přitáhne podstatnými přímými platbami k EU, rozdílným přístupem se potlačí spolupráce států V 4 a ostatní státy to uváže k EU nesmyslným společným dluhem na desítky let. Tak nakonec využije EU a EK pandemii COVID-19 k upevnění jednoty EU pod vedením Německa a Francie. Ještě to chce ty společné Evropské vojenské jednotky EU.

O použití společného dluhového fondu 
na oživení ekonomiky EU a na aplikaci projektů digitálních i zelených klimatických změn bude, jako vždy stejně rozhodovat EK. Připomínku našeho premiéra Andreje Babiše, že vytvořený společný dluh EU, který budou splácet všechny státy kolem 30 let, je příliš velký a v jeho důsledku se velmi pravděpodobně omezí sbližování úrovně ekonomik, tedy podpora slabších ekonomik států EU, nelze přehlédnout. 

Německo a Francie budou 
především podporovat vlastní rozhodující podniky, protože slabší ekonomiky, nejsou pro EU rozhodující a tak to vypadá, že nakonec bude naše budoucí generace platit dluhy sloužící především silným státům EU s rozhodující ekonomikou, které mají v rámci EU mnohem vyšší životní úroveň, nebo hradit občanům cizích států jejich podstatně vyšší příjmy, či důchody, než mají a budou mít naši občané. 

Jednotlivé státy EU
by měly být schopné své ekonomické ztráty způsobené pandemií COVID-19 odstranit vlastními opatřeními i svými dluhy což, ale nevylučuje vznik dobrovolného fondu EU pro přímé platby na pomoc Itálii a Španělsku, dle možností jednotlivých států EU a situace v uvedených státech. Obdobný návrh na dobrovolný fond pro Itálii a Španělsko v rámci EU, místo navrhovaného dluhového balíku, by od našeho premiéra nezněl vůbec špatně.

Pro nás je podstatné, 
aby premiér Andrej Babiš před odsouhlasením, předložil navržený dlouhodobý dluhový balík přímých plateb a dluhů na oživení ekonomiky EU a na aplikaci projektů digitálních a zelených klimatických změn,  k předchozímu projednání a schválení Parlamentu ČR. Pak už jen můžeme doufat, že naši poslanci a senátoři, nezatíží naši budoucí generaci nesmyslným dlouhodobým společným dluhem vymyšleným vládci EU stejně slepě, jako to učinili při hlasování o Lisabonské smlouvě, která umožňuje vměšování do vnitřních záležitostí jednotlivých států EU

a dlouhodobé zadlužení naší republiky zásadně odmítnou.