Jestli je to pravda či nikoli nevím, ale jsem nakloněn tomu věřit, když to říká profesor Jaroslav Maxmilián Kašparů, muž s největším počtem vysokoškolských titulů v Česku. Dočetl jsem se o tom v posledním čísle časopisu Téma
v článku s nadpisem "Nehledáme dnes pravdu, hledáme názor". Rozhovor s panem profesorem mne byl pro mne inspirací k napsání dnešního blogu.
Pravdou je, že už delší čas uvažuji o tom, že tady skončím. Jestli to má vůbec cenu marnit svůj čas a energii s blbci, kterých se zejména v diskuzích vyskytuje na můj vkus víc než je zdrávo. A nejenom na blogu iDnes. Je to všeobecný jev na sociálních sítích a bohužel i na politické scéně nejenom tady v tuzemsku ale kdekoli na světě. Lidská hloupost nezná hranice.
Občas si říkám, zda se jedná o tragédii, komedii nebo dokonce tragikomedii. Když politici pronáší své projevy, můžeme si být téměř jisti, že nás čeká obrovská intelektuální záhada nebo přímý vstup do světa absurdity.
A jedním z nejbizarnějších projevů lidské hlouposti jsou bezpochyby volební sliby. A nechoďme příliš daleko. Současná "pravicová vláda" je toho typickým příkladem. Politici slibují zázraky, o kterých každý rozumný člověk ví, že jsou nereálné. Kromě slibů jsou tu i samotná politická rozhodnutí, která jsou nejenom směšná, ale ve svém důsledku spíš k pláči. Jako třeba současný vládní, konsolidační balíček.
Co se týče mne, kladu si otázku, jestli tady ještě mám zůstat a sdílet s vámi své myšlenky, co se mi honí hlavou. Ve prospěch myšlenky zůstat a nenechat se otrávit mluví fakt, že "mlčení znamená souhlas" a já rozhodně mlčet nechci. Vždycky jsem to měl tak, že co na srdci, to na jazyku potažmo na blogu. Bohužel přituhuje a šrouby se utahují. Neměli bychom si to nechat líbit, když z nás politici dělají blbce...
