mne mile překvapil. Na rozdíl od politiků a političek, kteří tam před ním ve studiu nezvládali své emoce. Někdo hůř, někdo líp. Někdo lhal víc, někdo méně. Říká se, že nové koště dobře mete, ale to je jen taková hláška, která
obecně neplatí a spíš je v dnešní době výjimkou než pravidlem.
Měl jsem tu čest zažít na vlastní kůži coby zaměstnanec centrální banky několik guvernérů. Počínaje Josefem Tošovským, přes Kysilku, Tůmu a Singera. Když tam nastoupil Rusnok (jmenoval ho prezident Zeman v roce 2014), už jsem tam nebyl, ale říkal jsem si, že určitě bych byl lepším guvernérem než on. Ostatně myslím si to i teď. Nicméně guvernér má v bankovní radě jenom jeden hlas a tudíž záleží hodně na tom, kdo tvoří tým a jak jsou schopni či ochotni spolupracovat nebo nikoli.
Dnes jsem učinil výjimku a pustil si k obědu Partii na Primě především kvůli tomu, že jsem chtěl vidět a slyšet našeho nového guvernéra.
V první části jsem se bavil slovními přestřelkami mezi Kupkou z ODS, Richterovou za Piráty, Dostálovou za ANO a enfantem terrible naší politické scény Tomiem Okamurou. Ono to spíš ale celé bylo k pláči a když nepočítám Terezii Tománkovou, tak na mne působila svými názory nejsympatičtěji Klára Dostálová.
Ale k věci. Aleš Michl mne mile překvapil, protože mi mluvil z duše. Zavzpomínal v dobrém na Rašína, na Tošovského a hlavně se mi líbilo, že ČNB má v úmyslu část devizových rezerv překlopit do zlata. Nemohu totiž nevzpomenout na dobu, kdy bankovní rada byla zajedno, že držet zlato je nesmysl a že je třeba ho prodat.
Já jsem si to nikdy nemyslel a netajil jsem se s tím. To však bylo asi tak všechno, co jsem s tím mohl z titulu své funkce dělat. Podobné to bylo v době, kdy eurohujerové ve vedení ČNB horovali pro euro. Mé eurosekeptické postoje byly známé natolik, že mi bylo vyhrožováno, abych veřejně "držel hubu a krok", protože mé názory a postoje prý nejsou v souladu s cíly banky. Stejně tak jsem štval některé své nadřízené netajeným názorem, že mi vůbec nevadí účetní ztráta banky, protože silná koruna je pozitivem pro občany České republiky.
V této souvislosti mi byla dnešní slova současného guvernéra ČNB Aleše Michla balzámem na duši. Včetně těch o nutnosti snižování schodku státního rozpočtu. S Alešem Michlem bych tudíž na pivo zašel. Klidně i na víno jako kdysi s Josefem Tošovským, který mi svého času radil, kde se dá poblíž hotelu sehnat kvalitní víno za dobrou cenu. Náhodou jsme se totiž svého času potkali na lyžích na jedné zimní dovolené a pak jsme zašli na večeři. Bylo to hezký večer, na který vzpomínám se slzou v oku, ale to už je dávná historie, kdy nám všem bylo líp...
