Valentýnka mému soukromému Bohu

Nevíš a já už to vím, nevěř slovům jalovým, vždy však stojí za to, rýžovat z nich zlato.   Neřeš to, co nechceš řešit, není prázdno, je jen sešit, do kterého píšu v řádku život a sen popořádku.

Procházíme bez zastávky,

někdy tam a zase zpátky,

ale někdy jednosměrně

nevidíme dvojrozměrně.

Třetí rozměr na nás dýchá,

není bázeň, není pýcha,

jsme jen my a naše city,

naše verze reality.

Universum, to se děje,

hra na lásku, na naděje,

zoufalství a bolest taky,

září slunce mezi mraky.