Nebe, peklo, ráj...

Ďábla si vytváříme my sami. Je to náš zosobněný pocit viny za činy, které nejsou v souladu s naší podstatou.

Není nikdo jako nějaký ďábel mimo nás, který by nás nespravedlivě trápil. Jsme jen my a naše svědomí, naše touha po dobru, naše touha po dokonalosti, naše bolest a naše často zvrácené jednání pod jejím vlivem. Ani Bůh nemůže převzít odpovědnost za naše rozhodnutí, dal nám svobodnou vůli, protože ji má sám. Protože my jsme jeho součástí a jako takoví cítíme a milujeme jako on. A jako takoví toužíme po světě bez nenávisti, bez bolesti a bez netolerance. Toužíme po přijetí a to tak intenzivně, že jsme často schopni podlehnout jednodušším řešením, aby se nám jej dostalo. Ale každé řešení má své pro i proti a je na nás, jestli budeme dávat přednost svému egu nebo budeme jednat s otevřenou myslí a nabízet srdce na dlani...