Beze jména žena

Bezejmenná žena, uvnitř rozpolcena, kázala na hoře, vyšoušela moře. Moře lidských slz, měla duši skrz naskrz láskou posedlou, měla vizi, ale svou.

Byla známa slabostí,

měla radost ze štěstí,

neklela, se nerouhala,

byla divná už od mala.

Jméno nemá stále,

a žádného krále,

pojmenujte tuto paní,

co se světu v úctě klaní.