Jediný a zaručeně spolehlivý způsob jak vyřešit všechno. Jenže už definitivně. Proto trest smrti uplatňuje stále méně států. Nikdo totiž není neomylný.
Měl jsem pochybnosti, zda si mohu dovolit psát o sebevraždě. Ale, jako asi každý, coby o teoretické možnosti řešení pozemských problémů, jsem o ní kdysi také přemýšlel. Naštěstí ne natolik vážně, abych se o ni pokoušel. Má totiž jeden dosti podstatný nedostatek. Nikdo neví, co bude po smrti.
Neznabozi tvrdí, že nic. Totiž že vědomí přestane fungovat, tělo také a přijde rozklad, definitivní konec. Věřící se těší do svého ráje, ti sebekritičtější se tam dostanou přes očistec, do pekla se sám posílá málokdo. A stoupenci převtělování duší se narodí znovu v novém těle. Což jsou všechno ale pouhé teorie, jež jsou důsledkem víry bez důkazů. Doposud se nikdo, kdo doopravdy zemřel, nestal opět živým, aby mohl sdělit jakoukoli důvěryhodnou zprávu. Je možné, že jestliže vědomí trvá nějak dále, nelze o tom podat avízo světu živých.
Sebevražda znamená patrně, že člověk vyčerpal všechny možnosti a nevidí již žádné jiné východisko. Také to může znamenat, že si zapomněl vzít prášky proti depresi. Pardon, omlouvám se, žertování není na místě.
Vzít si život neznamená pouze provést cosi sobě. I člověk zdánlivě osamocený a bez příbuzných a známých má na své okolí spoustu vazeb. Má svůj oblíbený obchod, nějaké sousedy, chodí do práce, má různé pojistky atd. Dosud s lidmi nějak vycházel, ať dobře nebo hůře. Byli zvyklí ho vídat, zdravit ho, pomlouvat ho za rohem, potkávat ho v autobuse… i ti, kteří ani nevěděli, kde bydlí a natož jak se jmenuje.
Nevím, jak je tomu dnes, ale dříve se sebevrazi pohřbívali na hřbitově stranou od ostatních nebožtíků. Proto, že se opovážili sáhnout si na život, který přeci byl darem od Boha a který tímto svým činem zhanobili a znesvětili.
Ale co my víme? Tedy o motivech jednotlivých odchodů z tohoto světa. A pochopit takový čin? Myslím, že nelze. Proto nesuďme. Jestli máte někoho, koho se toto zamyšlení týká, vzpomeňte si někdy na něj.
Občas si na tebe, Jendo, také vzpomenu.
