Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Neboli mezi zloději může být svatým i lhář. Za příklad si můžeme vzít nositele Nobelovy ceny míru – Arafat, Obama, Mandela a další zrůdy.
Jsou lidé, kteří jsou asi už od přírody nastaveni tak, že parazitují na druhých, přivlastňují si výsledky jejich snažení, soukromé vlastnictví neberou nijak moc vážně a pokud jim něco opravdu a aktuálně chybí, spoléhají na dobrotu a lidskost společnosti.
Žádného takového člověka neznám osobně, a proto budu mluvit jen velmi všeobecně.
Nemyslím tím komunisty, kteří sice vždy ukradli co mohli, ale ti nespoléhali na lidskost a dobrotu davů, jen na jejich nejnižší pudy.
Nemyslím ani sociální demokraty, kteří jsou sociální jen mají-li z čeho dávat, a tehdy demokraty, když jim samým z toho něco může kápnout.
Nemyslím tím dlouhodobě nezaměstnané, kteří žijí ze sociálních dávek a ani neuvažují o tom, že by se někdy snad živili prací. Zde je na vině systém sám, respektive jeho špatné nastavení.
Nemyslím tím ani různé kriminální živly živící se drobnými krádežemi, pobudy, tuláky, bezdomovce a jiné zkrachovalé existence, s nimiž si stát dlouhodobě neví rady a přesto je dál vyrábí.
Mám na mysli různé odrůdy obtížného sajícího hmyzu, který je jednotlivě zanedbatelnou nicotností a ani by nemělo smyslu se o něm bavit, ale při jeho současném počtu jde už o závažný problém. A nejedná se v první řadě ani o množství peněz, které takoví jedinci odčerpávají ze státního rozpočtu, ale hlavně o to, že naší tolerancí k nim umožňujeme dalším podobným v budoucnu se přidat. Proto jestliže nejpozději ihned nezvítězí odpovědnost nad podplácením vyžírků, hrozí státu finanční a hlavně morální kolaps.
Jsou to lidé, kteří prohlašují, že je správné bydlet v budově nikým neobývané, bez ohledu, čí je, a hájit se veřejným zájmem a podporou politiků, například ze strany Pirátů. Nebo tací, kteří zdiskreditovali dobrou myšlenku občanské společnosti podivnými spolky, které mají za cíl kromě obživy lidí jinde nezaměstnatelných vyvolávat konfrontační nálady. Kdosi je nazval politickými neziskovkami. Jde třeba o Hate Free, či Greenpeace a další sdružení vydávající se za ochránce přírody a životního prostředí. Zkrátka všichni ti, kdož odmítají dospět a pod praporem anarchie a jejích odnoží peláší k fašismu rychleji, než kdokoli z téhož hříchu sdělovacími prostředky obviňovaný.
Jen poctivý a čestný zloděj je schopný se ke krádeži přiznat, je-li přistižen.
