Zkreslené vidění - Bezhotovostní styk

Platíte v obchodě penězi nebo čímsi, co se vám odečte z účtu? Obtěžuje vás vybírání bankovek z bankomatu? Tušíte, že zrušením hotovosti jste totálními zajatci státu prostřednictvím banky?

 Bankovky může člověk postrádat z různých důvodů. Sežere mu je inflace, musí zaplatit dluhy, okrade ho zloděj, stát nebo banka, nemůže či nechce pracovat, nepřesvědčil bankomat o tom, že co do něj strká, je skutečně jeho, jen zapomněl PIN, a co já vím proč ještě. Zatím stále ale je na nás, jestli zaplatíme penězi nebo představou o nich, tedy bezhotovostí, kartou.

 Stát je vrchní dozorce nad občany. Kontroluje je a usměrňuje všemožnými způsoby. Zákony, soudy, policií a státní správou. Oficiálně. Fakticky je to jen vyčnívající část ledovce. O vrchním dozorci můžeme nejvýše spřádat různé víceméně pravděpodobné teorie, pravdu se nejspíš nikdy nedozvíme. Jeho dráby, špehy, slídily, štěnicemi, pohůnky a donašeči jsme sledováni na každém kroku. Ví, kdy ráno budeme vstávat, co posnídáme, jak se oblékneme, kam půjdeme, s kým se potkáme a na co se večer podíváme v televizi. Rád by věděl, co si myslíme a o čem sníme. Nicméně i to dokáže odhadnout. Všude je s námi mobilní telefon, podle dostupných dat od prodejců zná naše nákupní zvyklosti, platíme bankovní kartou, v ulicích jsou na každém kroku kamery, máme permanentky do fitka, průkazku MHD… Mnohé údaje o nás jsou prý zabezpečené, třeba o našem zdraví, GDPR to jistí na evropské úrovni. Nenechte se vysmát a nevěřte bulíkům, co vám na nos věší profesionální uklidňovatelé. Velký Bratr nespí. Stará se o nás a chce pro nás jen to nejlepší, i kdybychom to momentálně nebyli ochotni pochopit.

 Závislost na systému se prohlubuje a bude to čím dál horší. Nedělejme si iluze, že nám se nic nemůže stát. Třeba to bude takto. Jednoho dne, už pár let po zrušení hotovosti, chci zaplatit jako vždy kartou nákup v Lidlu, ale nejde to. Karta není propadlá, heslo sedí. Doma zjišťuji, že účet je zablokovaný, protože banka dostala zprávu, že jsem už několikrát překročil odběr teplé vody a přes upozornění s tím nic nedělám. Státní úředník dal tedy příslušný pokyn. A to ještě mám štěstí, že jsem nedopadl jako soused Pepa. Netřídí odpad a proto mu vynulovali konto v Komerčce. Měl tam snad asi něco přes třicet tisíc eur. Mě to prý odblokují. Časem. Snad do té doby neumřu hladem.

 Dřív se takovému systému říkalo fašismus, diktatura, technokracie nebo despocie. Dnes totéž nazýváme liberální demokracií.