Ftipný šéf

Po rozvodu bylo třeba, abych se postavila znovu na vlastní nohy. Našla jsem si novou práci, bydlení a taky jsem se zamilovala do bezva chlapa. Je to už více jak rok, co jsem počala sepisovat své zážitky z nově nabité svobody...

Mám nového šéfa, který má doktorát z učitelství a stal se z něj z finančních důvodů obchodník s reklamou. Je to takový nenápadný tip, který má skvělý humor. Takže se občas naší velkou open space kanceláří rozezní můj hurónský smích. Některé ty jeho komentáře jsem si začala zapisovat, protože to zkrátka za to stojí…

Tak například mi svěřil poučení o práci v reklamě:

„Inteligent není zajímavá cílová skupina.“

No uznejte, že není co dodat…

Tuhle za ním přišel náš kolega s prosbou:

„Doktore, dávej na ty ceny bacha, ať s tebou nevyběhne controlling!“

Doktor mu položil zásadní otázku: „A je možná reverzní akce? Vyběhnout s controllingem?“

Bohužel tento Doktorův nápad neměl sebemenší nárok na úspěch, jelikož právě probíhá celofiremní finanční audit…

Nedávno jsem vyslechla poučku o dnešních graficích:

„Čím víc dat, tím větší grafik.“

Vzhledem k tomu, že jsem vyučená reprodukční grafička, dost mě tahle jeho hláška rozchechtala. A nejen tahle… Další na sebe nenechala dlouho čekat! Pracuji denně s daty pro tisk. Tato data musím nechat přechroupat takovou appku, která mi řekne, zda jsou data pro tisk v pořádku. Bohužel na mě občas vyskočí hláška: Tisková data mají nízké rozlišení. Požadované rozlišení je …

A tak začne dopisovací kolotoč s klienty a jejich grafiky, kteří mnohdy postrádají elementární znalosti z oboru polygrafie. Tuhle jsem byla svědkem opravdu odvážného požadavku ze strany grafika:

„Můžete ten CMYK převést do RGB, aby se ten motiv trochu více rozzářil?“

Reagovala jsem pouhým: „COŽE???!!!“

Princip tisku je ten, že se obraz rozloží do 4 základních tiskových barev: CMYK (Cyan = azurová, Magenta = purpurová, Yellow = žlutá a Key = černá). CMYK představuje tzv. subtraktivní míchání barev = při přidání barvy bude světlo redukováno, výsledkem bude tmavší barva. Čím více barvy je přidáno nebo přimícháno, tím méně světla se odrazí. Je to způsob míchání barev, kdy se s každou další přidanou barvou ubírá část původního světla.

RGB (Red = červená, Green = zelená, Blue = modrá) míchání barev představuje míšení barevných světel (tzv. aditivní mísení) a dává zcela jiné výsledky než míšení hmotných barev CMYK (subtraktivní). Jsou to dva odlišné fyzikální jevy tvoření barev!!!

Barvy obrazu na monitoru počítače jsou uloženy v RGB, avšak abychom je mohli vytisknout, musíme je převést do CMYK, aby došlo ke správnému optickému jevu při tisku. Tisková data prostě musí být uložena ve CMYKu, pokud jsou v RGB, signalizuje to buď nesoustředěnost grafika nebo jeho polygrafickou demenci. Jasně, že si někdo může myslet, že na monitoru obraz tak nějak více září… Ovšem při přípravě tiskových dat se používají úplně jiné finty, aby se obraz rozzářil…

Tak to bylo takové malinké okénko do základů polygrafické výroby, které jsem pojala již v 1. ročníku na učilišti. Bohužel dnes je grafik pomalu každý, kdo má počítač… a podle toho mnohdy dodaná data vypadají…

Další důležitou polygrafickou veličinou je tzv. rozlišení, které se udává v dpi (dot per inch = počet bodů na 1 inch). Lidově řečeno, čím více puntíků se vejde do délky 1 inche, tím vyšší rozlišení a o to více se může obraz kupříkladu zvětšit až na velikost billboardu…

Kontrolní program mi hlásil nedostatečné rozlišení. Kňourla jsem na Doktora s otázkou: „Šéfe, stačí tohle rozlišení na potisk síťoviny, která se bude instalovat na stěnu paneláku?“

Doktor mě ohromil brilantní odpovědí: „Ty nevíš, že chybějící pixely jsou v dírkách síťoviny?!“

AHA!!! Ha ha ha … Uklidnil mě, že to stačí, protože ten panelák je fakt velikánskej…

Zatímco vyplňuji čas čekáním na objednávky tisku od klientů, které mi má doktor poslat, vyslechla jsem další jeho hovor s klientem. Doktor s ním probíral počet billboardů, které máme vytisknout a kam je máme dodat. Komunikaci šéf uzavřel doporučením, které je hodno páteční únavy:

„Když jedete na ty hory, tak se jděte zkoulovat.“

Klient namítnul: „No, jenže on na horách není sníh.“

Doktor odvětil pohotově: „Aha, tak v tom případě se jděte zkoulovat do nejbližšího baru, ať ta zima stojí za to.“

Po víkendu sníh napadnul i v Praze a drží se … hurá… Večer jsem si ho vychutnávala při procházce do místního pivovaru. Konečně jsem měla s kým jít na pivo. Přítel se nadšeně obětoval jak k pivnímu posezení, tak i k přespání v mém tehdy pronajatém bytečku. Když jsme si tak vykračovali nocí z pivovaru zpět, vychutnávali jsme si, jak ten sníh křupe pod nohama. Někdo postavil malého sněhuláka a nechal ho stát na stole před pivovarem. Nabrala jsem ze stolu sníh do dlaní, zformovala ho do koule, otočila se a hodila ji příteli do nechráněného místa: na krk… vztekal se… mezitím jsem po něm hodila další kouli, ta dopadla níže. Po 4 pivech neměl zájem se koulovat…

Tak jsme se zkoulovali alespoň my dva… v bytečku... sektem …

Ráno jsem přišla do práce a šéf mi sdělil, že jeden zákazník si to rozmyslel a chce zakázku na plátně  dodat včetně šití. Zeptala jsem se: „Předpokládám, že to chtějí zítra.“

Doktor se usmál a pravil: „Ne, chtějí to co nejdříve.“

„AHÁÁÁ, tak to jdu znova do výroby a domluvím to s kolegyní na šití“.

Prošla jsem výrobu, minula jsem řezačku, plátno už tam nebylo. Došla jsem na konec haly ke kolegyni „šičce“ a ta mi s rozzářeným úsměvem oznámila: „Máš to hotový.“

„Co, to jako fakt?“

„Jo, to šití jde hodně rychle.“

Vyťukala jsem v mobilu číslo na klienta a oznamovala mu, že už to má ušitý: „To jako fakt?“

„Jo, fakt. Naše Tánička je rychlá jako blesk.“

„Tak to jí moc pozdravujte a poděkujte jí. Vyzvednu si to u vás do hodiny.“

„Táni, pan XY ti moc děkuje, že jsi tak šikovná a rychlá.“ Zvolala jsem do telefonu, aby to slyšel jak klient, tak Táňa. Všichni jsme se smáli a měli radost, že se nám podařilo vše vyrobit ku spokojenosti zákazníka. Holt jsme to vyrobili „co nejdříve“…