Směšné lásky pro celý život
Milan Kundera, Nikdo se nebude smát (První sešit směšných lásek)
Nemám vypracovaný seznam autorů a knih, které bych si vzala sebou na ten pověstný pustý ostrov, případně na nedej bože dlouhý pobyt v nemocnici. Dokonce si myslím, že bych měla v obou případech trochu jiné starosti než četbu - třeba přežít, například.
Ale kdyby přece jen, přibalila bych do zavazadla tolik knih Milana Kundery , kolik bych unesla a navrch položila Směšné lásky.
„ Už jsi četla Třetí sešit směšných lásek?“ zeptal se mě v roce 1969 po několika týdenní známosti můj kluk , o 5 let starší student vysoké školy a pro mě literární autorita nad jiné. Zahanbeně jsem přiznala, že nejenže jsem nečetla sešit třetí, ale ani sešity předchozí, nejenom že neznám Směšné lásky, ale dokonce jsem od autora jménem Milan Kundera nečetla nic. Ne, ani Žert ne. Dnes už samozřejmě vím, že jsem se tehdy neměla proč stydět, nemohla jsem to totiž ještě stihnout, táhlo mi teprve na 16 , měla jsem za sebou léta čtení dobrodružné literatury, "kodovek" i rodokapsů, ale v posledních 2 letech jsem už četla klasiku, českou, ale hlavně francouzskou. Ale českou literaturu 60 – let, to zatím ještě ne. Třetí sešit směšných lásek byl v roce 1969 vydán, ale to také bylo poslední vydání Kundery v Československu po sovětské okupaci. Pak už byl i z knihoven stažen a ve škole se o něm neučilo, jako by neexistoval.
Má literární nedostatečnost byla obratem napravena zapůjčením této útlé knížečky, kterou jsem přečetla hned ten samý večer a zadělala si tak na celoživotní závislost na Milanu Kunderovi. Ještě nikdy jsem totiž nečetla autora, který by mě tak oslovil, s jazykem tak současným , tak fascinujícího ve své břitkosti, smyslu pro ironii a paradox a schopností jít až na dřeň příběhů, vyhmátnout všechna krásná i bolavá místa života. A v neposlední řadě jsem byla samozřejmě nadšena politickým podtextem příběhů, kritikou poměrů v socialistickém Československu, v té době už bohužel zlomeného, zbaveného nadějí na změnu, jak by řekl Kundera : smutně čnícího na startu ohavné normalizace.
Odměnou za mé nadšení z Třetího sešitu směšných lásek (První a Druhý sešit přítel nevlastnil) bylo zapůjčení románu Žert , který jsem zhltla opět za nejkratší možnou dobu, a protože jsem nechtěla zůstat se svým nově objeveným spisovatelem sama, přes výslovný zákaz majitele jsem knihy půjčila kamarádkám. A tak se stalo, že se po jednom z mejdanů Žert ztratil a to pak „ žerty stranou“ , bylo to fakt vážné. Do žertů mi skutečně nebylo, když jsem musela zašantročení knihy přiznat.
Život má ovšem smysl pro rovnováhu a tak se stalo, že když jsem jednou v roce 1970 ve školní knihovně bloumala od povolených klasiků k nezakázaným klasikům, v touze najít něco, co jsem ještě nečetla a co by zároveň nebylo úplné peklo, narazila jsem, obdobně jako klasický Jiráskův F. L. Věk na LIBRI PROHIBITI. Ve zdi mezi regály na mě vykoukl výklenek, malá nika, tajná a vábivá , ale kupodivu s nezamčenými dvířky. Po jejich otevření jsem uviděla První a Druhý sešit Kunderových Směšných lásek. Byly tam určitě i další knihy jiných autorů, ale já to nevnímala. Fascinovaně jsem zírala na ty dva svazečky, nic jsem v tu chvíli v životě nechtěla víc, než si je přečíst a přitom jsem věděla, že mi je nikdo nepůjčí a přečíst zde je nestihnu, zas tak útlé nebyly. Krást se nemá, ale bude to krádež? Nebude to vysvobození pro knihy odsouzené k bytí v temnotě, bez možnosti být dnes večer a pak už napořád se mnou, bydlet v mé knihovně a nechat se půjčovat jen těm nejlepším kamarádům? Mé řešení tohoto morálního dilema bylo jednoznačné, knížky zmizely ve školní kabele a já zmizela z knihovny, pronásledovaná udivenou otázkou soudružky knihovnice : Copak, copak, vy jste si dnes nic nevybrala ?
A tak jsem se stala majitelkou pokladu – dvou sešitů Směšných lásek, ke kterým se po pár letech připojil spolu s majitelem i již zmiňovaný Třetí sešit. … Žila jsem pak se Směšnými láskami dál a četla je, jak šel čas, znovu a znovu i nyní. A stále se mi líbí stejné myšlenky, stejný humor, stejné názory.
Čtu je 50 let a stále mě baví lehkost a vtip, se kterými se asistent na fakultě, přednášející dějiny malířství vyhýbá napsání likvidačního posudku na diletantskou práci pana Zátureckého na téma Mikoláš Aleš , až se dobere k tristnímu zjištění, že se Nikdo nebude smát…
Také mě celý život baví doktor Havel, jeho noblesa, intelekt, nadhled i to děvkařství, za které on přece nemůže - „ k tomu ho přece nutí sama Nutnost“.
Dodnes používáme mezi přáteli pro případ seznamování termíny Kontaktáž a Registráž , které zavedli hrdinové povídky Zvěstovatele věčné touhy.
Vždy jsem rozuměla tomu, jak je lákavé stát se na chvíli někým jiným: nezávislým, bezstarostným a nezodpovědným jako dívka ve Falešném autostopu.
Nakonec to nejlepší:
Eduard a bůh Tady už se Milan Kundera posunul dál, až na úroveň Žertu. Vyprávět příběh tak humorný, až z něj mrazí, to umí skutečně jen on.
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým… Už název povídky zní tak dramaticky, že v nás vzbuzuje pocit nějakého biblického odkazu, ale nic jsem nenašla, je to skutečně asi „jen“ Kunderův originální slogan. Příběh tohoto setkání dávných jednorázových milenců a celá ta filosofie ničení pomníků v zájmu pomíjivé současnosti mě nikdy nepřestane fascinovat.
Myslíte si, že si výše uvedené příběhy pořád čtu z těch našich Tří sešitů směšných lásek, koupených a ukradených v šedesátých letech minulého století? Dávno už je nemám, byly přece půjčeny nejlepším kamarádům, posléze jimi přepůjčeny , ztraceny a nikdy nevráceny. Možná vám to přijde divné, ale já se už kvůli tomu dávno nezlobím, určitě je někdo miloval a možná ještě miluje jako já.
A tak já si v posledních letech čtu v souhrnném vydání Směšných lásek z roku 2007 (Atlantis) s Kunderovým doslovem, kde kromě jiného uvádí, že z tohoto vydání vyřadil kromě jiných také povídku Já, truchlivý bůh. Ta patřila také k mým oblíbeným, je z Prvního sešitu směšných lásek a ten, kdo ten můj má, ať si ji užije. Nám ostatním musí stačit skvělý film Antonína Kachlíka z roku 1969 s Milošem Kopeckým a Pavlem Landovským v hlavních rolích.
Jarka Jendrisková
Vzpomínka na (ne)jednu venkovskou zabijačku
Únor je měsíc divný, někdy už ani není zimní a jaro přitom také v nedohlednu... Jediné, co je na něm zajímavé, je masopust a zabijačky.
Jarka Jendrisková
Zapomenuté české filmy
Také už jste několikrát viděli téměř vše, co dávají v televizi na všech programech, pokud to ovšem nejsou úplné stupidity? Máte rádi české filmy a jste přesvědčeni, že je už všechny znáte ? Může a nemusí to být pravda.
Jarka Jendrisková
Jak jde kroj, tak se stroj… aneb módní hity a módní úskalí
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala máti, když jsem se v pubertálních letech bláznivě smála modelům a účesům na fotkách z jejího mládí. "A neškleb se, jak potrhlá, však ty tvoje mini a grisle (rifle) taky nejsou žádná krása. "
Jarka Jendrisková
Jsou světla, která nevidíme a seriály, které vidět nemusíme.
Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě uchvátila a potěšilo mě, že bude převedena na filmové plátno, lépe řečeno na seriálovou obrazovku, nicméně těšení bylo provázeno obavami, jak to dopadne...
Jarka Jendrisková
Kdo se bojí klasiky aneb Karel Čapek se na nás dívá…
Ten, kdo se bojí klasiky, určitě není členem našeho čtenářského klubu, neboť na přání jeho členek jsem si na příští setkání připravila Karla Čapka. Tak proč se nepodělit i s vámi...?
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Býčí zápasy končí i v Kolumbii, podle nového zákona do tří let
Kolumbijský parlament schválil zákaz býčích zápasů. K tomuto kroku dospěl po sedmi letech...
Soudy v Česku nepracují. Drtivá většina úředníků stávkuje za lepší mzdy
Přes devadesát procent soudních úředníků vstoupí dnes podle justičních odborů do stávky. Některé...
Poslanci chtějí vysvětlení od Jurečky, že mají lidé v penzi trávit 21,5 roku
V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
- Počet článků 54
- Celková karma 29,82
- Průměrná čtenost 712x