Minotaurův zlatý ret

Báseň - Minotaurův zlatý ret - Napsaná za jeden večer na kus pomačkaného a proškrtaného papíru...

Prchavé chodby světel
Lamentují a chladnou
Přitahujíce spoře oděně
Sípavým osudem malomyslnosti
Zmatek je trnem
Kolem dokola připravené
Růže nicotného zvuku
Obávaného labyrintu chudých
V čas propastných výšin
Vyrytá temnota pachu
Stírá lůna jednohlavých žen
V uzamčených směrech kroků
Kam ani labyrint se nenamáhá
Pokynout dvojím vykoupením
Střízlivých k sobě samým
Nechápavé prázdno
Váže obávané uzly času
Napříč labyrintem
V pečetních prstenech ticha
Prastará víčka samoty
Odkvétají v hyacintech potupného zmaru
Za každou novou zatáčkou
Než spojí se labyrint
Poselstvím slepé viny
Do amfory v hladině utopeného
Za jedním rohem nás již očekává
Přízrak věrnosti a stín
Lidských způsobů
Dvoření se v minulých protivenstvích
Z jednoho života mýtus
Druhým okovem člověk
Kdo z nich má prasklý
Ale pozlacený ret