Benjamin Britten je pro Brity skladatelem numero uno ve 20. století a i u nás máme štěstí zažít na vlastní oči a uši jeho slavné operní kusy. Ale dnes jsem si pro vás vybral jeho méně známý komorní kousek na poslech :-)
Jméno: Fantazie pro hoboj a smyčce (Phantasy quartet for oboe and strings)
Opusové číslo: 2
Tónina: F moll
Skladatel: Benjamin Britten
Rok: 1932
Věk skladatele: 19
Druh: Komorní = smyčcové trio + hoboj
Nálada: Zadumaná, energická, melancholická, fantazijní, svěží, jazzová, moderní, večerní, osamělá
Charakteristika: Zní to jako Maurice Ravel nebo Bohuslav Martinů s větším důrazem na technickou a dynamickou stránku celé kompozice. A je to až k neuvěření, že už v tak mladém věku Britten dokáže ve své hudbě velmi dobře vyvážit poměr imprese/exprese (i tímto jevem mi hodně připomíná našeho Bohuslava Martinů). Hoboji v roli hlavního vyprávěče zde velice zdatně a bohatě sekundují strhující smyčcové cesty tónů, které se oddělují a hned zase spojují do jednoho celku, který letí střemhlav fantazijní krajinou barev a zázraků. Je to dílo, které nestárne, ale naopak zraje jako víno. A docela mi připadá, že dnešní směřování moderního vývoje na poli jazzové hudby inklinuje (viz Kurt Rosenwinkel, Mark Turner, Chris Potter či Pat Metheny) přesně k takovýmto stále více komplexnějším melodiím, které můžeme například slyšet ve fantazii pro hoboj a smyčce od Brittena.
Video:
Další zdroje o díle:
