4 inspirující věci, co se naučíte z filmu o Rayi Charlesovi

Díval jsem se na hraný film o Rayovi z roku 2004. Vřele doporučuji všem hudebním fandům. Je to skvěle natočené a mimoto mě to inspirovalo k tomuto článku.

„To bylo třeba!“

V momentě, kdy Ray hraje na pódiu, tak jeho nový konferenciér dá pokyn, aby světla za 5 vteřin zamířila v sále jen na Raye a jinak se utlumila. Po koncertě se Ray ptá, co že to bylo za odpočítávání před tím, než začal hrát. Konferenciér mu řekne, co udělal během hraní se světlem a Ray se zeptá, kdo k tomu dal pokyn. A konferenciér odpoví, že nikdo, ale že to bylo třeba. A Ray na to? Zazubí se, že tohle jednání se mu líbí!

Naučte se správně poslouchat vlastní intuici, někdy jsou v životě totiž situace, kdy se není třeba ptát druhých lidí, co máte dělat, ale prostě to stačí jen udělat!

„Když myslím v centech, dostanu centy, když myslím v dolarech, dostanu dolary!“

Tuto větu poprvé ve filmu prohlásí Ahmet Ertegun (spoluzakladatel Atlantic Records) při jeho prvním setkáním s Rayem. Ten se toho později chytne a řekne to zase Ahmetovi v jednom klíčovém bodě, kdy dává poprvé dohromady vlastní kapelu.

To, jaké si dáte sami vlastní limity, ať se jedná o cokoliv v životě, tak je jen vaše vlastní volba. Druhé z neúspěchu nemůžete tedy nikdy vinit. Vaše myšlenky, vaše hranice.

„To, že si slepej ještě neznamená, že dovolíš, aby z tebe lidi dělali mrzáka a hlupáka!“

Toto Rayovi vštěpovala do hlavy jeho matka. Chtěla tím docílit toho, aby se vyhnul zničující sebelítosti a naprosto účelového trpitelství, které nikam nevede.
Važte si sami sebe, i dokonce se svými chybami či jinými temnými stránkami, protože nikdo jiný na této planetě a v tomto životě není jako vy. Každý jsme naprosto 100% unikát! 

„Víš, co mám rád na country, kámo? Ty příběhy!“

Osvětlující věta Raye ve filmu, o tom, proč má rád country tradiční hudbu. Krásně to vystihl – příběhy jsou to, k čemu my lidé inklinujeme už celá staletí. Jen si to vezměte, už v pravěku u kmenových ohňů si lidé rádi vyprávěli různé příběhy, ať už pravdivé i smýšlené. Kdo umí vyprávět příběh, umí i prodat příběh.

Celý váš život od začátku až do konce je jeden velký příběh a otevřená kniha. Nedovolte nikdy ve svém životě, abyste přestali ten příběh dál sami psát, nezastavujte se a neuzavírejte se, protože i ten jeden individuální příběh je i o těch druhých. 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Jartym | úterý 12.4.2016 12:27 | karma článku: 10,19 | přečteno: 199x
  • Další články autora

Pavel Jartym

Rozhovor s Jindřiškou Netrestovou

17.3.2017 v 19:24 | Karma: 9,00

Pavel Jartym

Rozhovor s malířkou Alenou Nko

3.11.2016 v 21:30 | Karma: 11,06

Pavel Jartym

Rozhovor s mojí maminkou Janou

1.11.2016 v 15:17 | Karma: 12,43