V současných dnech je vedle probíhající předvolební kampaně největší politikum kauza OKD, nebo-li plánované uzavření dolu Paskov. Vložil se do ní razantně i prezident republiky Miloš Zeman.
Firma New World Resources, v níž má Zdeňek Bakala třetinový podíl, vlastní firmu OKD, jejíž vedení rozhodlo z důvodů neprosperity uzavřít v roce 2014 důl Paskov, který je součástí ostravsko-karvinských dolů. V důsledku této skutečnosti by mělo být propuštěno cca 3 000 zaměstnanců, což je pro Moravskoslezský kraj velký sociální problém, a to již z toho důvodu, že tento kraj patří v republice k těm, kde je největší míra nezaměstnanosti. Do celé záležitosti se tento týden vložil Miloš Zeman. Ačkoliv tato role prezidentu republiky nepřísluší, v době před volbami je to velice svůdné předvolební téma, které může Miloš Zeman populisticky využít, a oslovit tak bezprostředně jak ohrožené horníky, tak i levicově smýšlející občany v celé republice. Miloš Zeman si tento týden pozval na Pražský hrad jak předsedu vlády pana Rusnoka s několika dalšími ministry (mimo jiné i ministryni spravedlnosti Marii Benešovou), tak i vedení OKD. Předseda vlády při jednání oznámil, že vláda není ochotna těžbu v dole Paskov zachraňovat. Následně Miloš Zeman účastníkům jednání přednesl svůj návrh, jak danou situaci vyřešit. Dle hlavy státu by měl pan Bakala financovat prodloužení těžby v dole Paskov do roku 2016 ze zisků z pronájmu hornických bytů, které koupil současně s doly. Dle představy Miloše Zemana, by měl pan Bakala „odstoupit“ bytový fond, který se skládá ze 44 tisíc bytů a má dnes tržní hodnotu kolem 30 miliard korun, Moravskoslezskému kraji a následně z jejich výnosů (které činily v minulém roce 1,06 miliardy) by měl být do roku 2016 financován útlumový program dolu Paskov. Miloš Zeman tento postup odůvodňuje tím, že společnost OKD nesplnila privatizační závazek šetrného útlumu těžby a pana Bakala nesplnil svůj slib dané byty horníkům prodat. Paní ministryně spravedlnosti předložila účastníkům jednání seznam trestních oznámení podaných sdružením nájemníkům na firmu OKD ohledně privatizace. Způsob nabytí majetku OKD je mimochodem také předmětem vyšetřování protikorupční policie. O divoké privatizaci v naší zemi v devadesátých letech si dnes až na výjimky typu pana Klause nikdo žádné iluze nedělá. Ve veřejných médiích průběžně sledujeme i aktuální případ Mostecké uhelné, která je dokonce souzena ve Švýcarsku a v které figuroval jako svědek i tehdejší předseda vlády a současný prezident republiky Miloš Zeman. Ale vraťme se k naší kauze, která má jednak aspekt sociální a ekonomický, ale také morální a právní. Způsob privatizace majetku nechť prověří a prošetří protikorupční policie, která je v daném případě dozorována Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, a v případě důvodného podezření ze spáchání trestního činu nechť se dotyčné osoby zodpovídají i před soudem. Tak by tomu mělo v právním státě být a já bych chtěl věřit, že tomu tak bude i v daném případě. Taktéž by bylo správné, aby si pan Bakala s vedením OKD byli vědomi morální zodpovědnosti za osudy tisíců horníků a snažili se najít i v součinnosti se státem pracovní a rekvalifikační alternativy pro postižené horníky (což se dle informací vedení OKD částečně již realizuje). Podívejme se však i na politický aspekt této záležitosti a připomeňme si ještě jednou návrh Miloše Zemana, jak vyřešit danou situaci. Dle názoru prezidenta republiky by měl pana Bakala, potažmo firma RPG, která byty vlastní, „předat“ do vlastnictví státu, potažmo kraje. Fascinující je skutečnost, že hlava státu této republiky navrhuje, aby se někdo (v tomto případě pan Bakala) vzdal majetku ve prospěch státu, a to jen na základě domněnky Miloše Zemana, že pan Bakala přišel ke svému majetku podivným způsobem a že v současnosti špatně hospodaří. Po těchto větách Miloše Zemana by v podstatě každému občanovi naší země měl projít mráz po zádech. Miloš Zeman si totiž přisvojuje právo rozhodovat dle své libosti, kdo má právo vlastnit majetek a kdo by ho měl dát státu. Je to obyčejná zvůle, která je na úrovni zvůle komunistů před rokem 1989. Zvůle je to proto, že o vlastnických právech ve sporných případech by nerozhodoval nezávislý soud, nýbrž vůle a přání politika nebo nějaké politické strany. Mohu jen připomenout prezidenta Putina v Rusku a jeho postoj vůči ruským oligarchům, kde to takto funguje. V současné předvolební kampani zaznívají hlasy i od komunistických kandidátů, že v případě, že by komunisté mohli spoluvytvářet zákony v Poslanecké sněmovně, budou prosazovat taková opatření, aby se odebral majetek lidem, kteří k němu v rámci privatizace přišli nečestně. Byl by to ovšem začátek nové formy znárodnění a vyvlastnění majetku. Mělo by to formálně jinou podobu, než v letech 1945 a 1948, avšak princip by byl stejný. Miloš Zeman za existence dnešního právního řádu naštěstí momentálně nemůže realizovat své sny o „dobrovolném“ vydávání soukromého majetku státu, potažmo samosprávě. V případě, že však levicové strany ve volbách získají v Poslanecké sněmovně absolutní většinu a budou moci dle jejich libosti měnit nejen zákony, ale i Ústavu a tím i článek 11 Listiny základních práv a svobod, který chrání majetek občanů, hrozí nám velké nebezpečí vyvlastňování soukromého majetku, což má bohužel v naší zemi již dlouholetou tradici.
