Slunce svůj boj neprohrálo, ale ani nikdy nevyhraje

Dva roky to vypadá, že v České republice již nastal konec fotovoltaiky – po sluneční horečce a tvrdém zásahu státu proti novým kapacitám je další vývoj na bodu mrazu. Ve světě však pokračuje velmi usilovný vývoj nových technologií a již se objevují apoštolové nové sluneční revoluce.

Z prostého poklesu cen klíčových křemíkových článků totiž usuzují na konec tradiční energetiky.

Jeden pád cen fotovoltaických panelů proběhl právě před slunečním boomem, pád cen panelů v roce 2009 byl opravdu dynamický (minimálně 25 procent). Avšak pozor, loni se ceny snížily znovu a zase nemálo, i tentokrát je to asi o čtvrtinu. Když v roce 2002 stál jeden watt špičkového výkonu panelu asi 5,5 eura, na začátku roku 2012 to bylo asi 2,5 eura a na konci roku 2012 by se tato cena, která je uváděna bez množstevních slev a dalších zvýhodnění, mohla dostat pro dvě eura. Velké projekty už v řadě případů loni nakupovaly jeden watt za zhruba jedno euro.

Takže i když fotovoltaika v České republice po šoku ze slunečního boomu spí, neznamená to vůbec, že podobný zimní spánek probíhá i v cizině. Podle zpráv z odborného energetického tisku to vypadá, že již během roku 2012 nebo v roce 2013 lze očekávat zahájení produkce panelů založených na nových výrobních technologiích za studena, které dále významným způsobem zlevní produkci jednoho wattu špičkového výkonu. Nemá smysl příliš spekulovat o tom, kam až tato cena může poklesnout, zajímavější je spíše úvaha, kdy se dostane cena článků na úroveň, na které by fotovoltaika mohla skutečně začít konkurovat tradičním energetickým zdrojům.

Čistě matematicky by k tomu mohlo dojít kdesi na 25 až 50 centech za jeden watt špičkového výkonu, ale pochopitelně je zde tradiční potíž s fotovoltaikou, totiž značná závislost na počasí a na slunečním svitu. A navíc je tu také potřeba záložních pohotovostních zdrojů a řada dalších komplikací, které je nutno brát velmi vážně a kalkulovat v ceně.

Řada lidí spojuje s informacemi o dalším poklesu ceny panelů sny o dynamickém a obrovském rozvoji obnovitelných zdrojů, ale pravda je taková, že ani kdyby rostl křemík na stromech a stačilo by ho utrhnout, bez tradiční energetiky bychom se neobešli.

Pokles ceny panelů vrací fotovoltaiku do hry ve smyslu růstu významu tohoto způsobu výroby jako důležité doplňkové produkce v celkovém energetickém mixu. Samozřejmě je to podstatný krok k rehabilitaci fotovoltaiky. I proto se zcela jistě během nedlouhé doby objeví podstatně více hlasů, které na základě nejistých nadějí v oblasti obnovitelných zdrojů zaútočí proti uhlí i proti rozvoji jaderné energetiky. Je skvělé, pokud se v rozumné míře posílí produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, zvláště pokud to bude za přijatelných společenských nákladů. Jenže propadat falešným představám, že se tím vyřeší naše energetická budoucnost, to by bylo opravdu vysloveně nezodpovědné.